Soubor obrazů 14 zastavení křížové cesty, olej na plátně v rámu, třináct zastavení (II.- XIV.) velikost 198 x 144 cm s rámem a třináct vyřezávaných nástavců na rám 80 x 50 cm (na nich číslo zastavení), nejmladší plátno (I.) s rámem 186 x 133 cm. Via Dolorosa v ustáleném ikonografickém schématu čtrnácti zastavení kodifikovaném od konce 16. století františkány, který chronologicky zobrazuje poslední cestu Ježíše Krista od soudu v Pilátově domě po Ukřižování na Kalvárii a Uložení do hrobu a ukazuje jednotlivá místa Kristova zastavení: I. Odsouzení Krista Pilátem, autor: Anton Würschnitzer (1847-1914), 1905. II. Kristus na sebe bere kříž, 1789. III. První poklesnutí pod křížem, autor: Johann Hüttner (1794–?), 1839-40. IV. Setkání s Pannou Marií, 1789. V. Šimon pomáhá nést Kristu kříž, 1789. VI. Veronika podává Kristovi roušku, 1789. VII. Druhé poklesnutí pod tíhou kříže, 1789. VIII. Setkání Krista s plačícími ženami, 1789. IX. Třetí poklesnutí pod tíhou kříže, autor: Johann Wilhelm Wildt (1814–1871), 1846. X. Svlékání Krista ze šatů, 1789. XI. Přibití Krista na kříž, 1789. XII. Ukřižování, 1789. XIII. Snímání z kříže (spojené s Oplakáváním), autor: Václav Markovský (1789–1846), 1839-40. XIV. Uložení do hrobu, autor: Anton Hölperl (1820–1888), 1845. Soubor malován technikou olejomalby na plátně, přičemž třináct zastavení je rámováno profilovaným polychromovaným rámem s vyřezávaným zlaceným nástavcem s kartuší rámovanou rozvilinami a křížkem, v kartuši je číslo zastavení. První zastavení je zarámováno do novějšího rámu. Na zhotovení Křížové cesty se podílelo vícero malířů v rozpětí let 1789 - 1905. Původní soubor všech 14 zastavení byl namalován neznámým regionálním amatérským umělcem v roce 1789 na objednávku chodovského faráře Franze Helferta. V roce 1839 bylo rozhodnuto postupně jednotlivá zastavení stávající Křížové cesty nahradit novými obrazy, které budou malovány podle předlohy akademického malíře Josefa Führicha (1800-1876). První nový obraz (XIII. Snímání z kříže) namaloval hned v roce 1839 známý pražský malíř Václav Markovský, ve stejném roce vzniklo i plátno třetího zastavení (III. První poklesnutí pod křížem), jehož autorem se stal regionální amatérský umělec a pozdější spolumajitel chodovské porcelánky Johann Hüttner, který se z autorů nových pláten nejvíce držel Führichovy předlohy. V roce 1845 vytvořil hornoslavkovský rodák a později uznávaný pražský portrétista Anton Hölperl jako jedno ze svých prvních větších děl čtrnácté zastavení (XIV. Uložení do hrobu). Posledním novým obrazem, který byl ještě pořízen, se stalo deváté zastavení (IX. Třetí poklesnutí pod tíhou kříže), které pro chodovský kostel vytvořil v roce 1846 loketský malíř porcelánu Johann Wilhelm Wildt. Pro nedostatek dalších finančních prostředků byla v roce 1846 původní dosud nenahrazená plátna z roku 1789 zrestaurována. V roce 1905, za působení faráře Wenzela Möckla bylo nově pořízeno první zastavení křížové cesty (I. Odsouzení Krista Pilátem), které namaloval sokolovský malíř Anton Würschnitzer, o čemž svědčí tužkou napsaný přípis na zadní straně rámu. Ojedinělost tohoto plátna v celém souboru dokládá nejen rozdílnost v přisuzovaném autorství v odborné literatuře, ale především různost rozměrů a použitého orámování.