Nepravidelné, přibližně oválné, jádro obíhala hradba, která nad přístupovou stranou vybíhala ve dvě okrouhlé, dovnitř otevřené bašty, které svíraly palác. Pod jižní, dnes zaniklou baštou, vystupovalo ještě mohutné předbraní, které rovněž umožňovalo flankování čela hradu. Zajišťovat boční střelbou ostatní strany nebylo možné, pouze ve středu strany protilehlé paláci byla k hradbě přizděna nevelká čtverhraná věž. Obranyschopnost hradu v 17. století měl posílit bastion zajišťující bránu. Skutečnou podobu hradu neznáme. Habitus dochovaného opevnění ukazuje, že muselo vzniknout později, kdy se již počítalo s aktivní dělostřeleckou obrannou, tedy nejspíše v průběhu husitských válek či spíše až po nich. Na značné stáří tohoto opevnění ukazuje určitá bezradnost při rozmisťování bašt. Zvláště dobře je patrná u východní polookrohlé bašty, která vystupuje z obrysu hradu těsně vedle nároží. Může tak flankovat pouze jednu stranu hradu a ne obě přiléhající, jak bylo u vyspělejších fortifikací běžné. Za druhé světové války byl hrad neodborně upravován. Byly strženy trosky palácových zdí na východní straně nádvoří a srovnány ve vyvýšenou terasu, na níž byla ze zbylého zdiva postavena podklenutá vyhlídková věž. Zbořena byla také podkovovitá bašta nad vstupní branou a hrad byl na tomto místě uzavřen slabší příčnou zdí. místo vybouraného vchodu pod baštou byla mezi skalní čedičové bloky postavena příčná zeď s novou branou, aby se hrad mohl uzavřít.