Budova čp. 1000 bývalé obecné a měšťanské školy stojí před východním okrajem historického jádra města, tvoří celý blok mezi ulicemi Brněnskou - na severu, Masarykovou - na východě, U Divadla - na jihu a Vaníčkovou - na západě. Jedná se o rozsáhlý čtyřkřídlý dvoupatrový podsklepený zděný hladce omítnutý objekt postavený na mírně nepravidelném zhruba čtvercovém půdorysu (se skosenými nárožími při jižním průčelí) pod valbovou střechou krytou na koso kladenými čtvercovými šablonami s vyššími rizality ve středu severního a jižního průčelí, které mají mansardové střechy se stejnou krytinou, jako výše uvedenou. Průčelí jsou členěna architektonickými prvky provedenými v toskánském řádu. Okna v nadzemních podlažích jsou obdélná (ve 2. patře půlkruhem zaklenutá) dvojitá dovnitř otvíravá čtyřkřídlá osmitabulková osazená ve špaletách, suterén má okna stejně široká, ale velmi nízká, v přízemí a v suterénu jsou opatřena novodobými mřížemi. Suterén tvoří sokl celé budovy. Nad okny je zakončen robusní jednoduše profilovanou římsou a pod nimi má vlastní nahoře profilovaný sokl. Přízemí je bosováno, pod okny probíhá profilovaná balkánová římsa a okna mají profilované šambrány s hlavními klenáky, které zasahují do výše zmíněné bosáže. Nad bosáží je přízemí završeno úplným profilovaným kladím, jehož římsa je zároveň balkánovou římsou oken 1. patra. 1. patro je členěno pilastry (mezi okny zpravidla jedním a na nároží dvěmi), které nesou úplné profilované kladí, jehož římsa je zároveň balkánovou římsou oken 2. patra. Okna mají profilované šambrány. 2. patro je členěno pilastry stejně jako patro 1., ty nesou úplné profilované kladí, jehož konzolkami ozdobená římsa je zároveň korunní římsou celé budovy. Okna zde mají šambrány složené z hladkých bočnic, profilovaných patečních říms a profilovaných archivolt. Severní hlavní vstupní průčelí, obrácené do Brněnské ulice, má 21 os středním rizalitem rozdělených na 8 + 5 + 8 os. Tento rizalit, předstupující o jednu osu, má průčelí řešeno náročněji. V 1. patře jsou použity svazkové pilastry, v obou patrech v 1., 3. a 5. ose jsou použita asi o polovinu širší okna a ve 2. patře je užito kompositních pilastrů vysokého řádu doplněných sokly. 2. patro je zde vyšší a jeho okna v 1., 3. a 5. ose jsou zakončena termálními okny až nad kladím vloženým mezi tyto pilastry. Nad běžnými okny ve 2. a 4. ose jsou nad kladím kruhové niky v profilovaných šambránách s hlavními klenáky. Ve třech středních osách v přízemí je osazen třídveřový hlavní portál budovy ve tvaru jónské edikuly. Tu tvoří čtyři na soklech osazené jónské sloupy (předstupující čtyřem toskánským pilastrům) které nesou úplné kladí - dnes ve vlysu nápis: “MUSEUM”. Mezi nimi ve 3. střední ose jsou dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové dveře o čtyřech výplních se zamřížovaným půlkruhovým nadsvětlíkem osazené v ostění z bočnic, profilovaných patečních říms a profilované archivolty. V postranních osách obdobné dveře o šesti výplních osazené v profilovaných ostěních, nad nimi kruhová okna v šambránách s čtveřicí klenáků. Východní boční průčelí, obrácené do Masarykovy ulice, je patnáctiosé, velmi mělkými rizality je rozděleno na 2 + 2 + 4 + 1 + 4 + 2 osy. V 9. ose v přízemí je boční vchod ve tvaru toskánské edikuly s trojúhelným frontonem v jehož kladí má ve vlysu obdélné zrcadlo ozdobené dubovou a vavřínovou ratolestí s číslem popisným: “No 1000”, v edikule jsou dvoukřídlé pravé ven otvíravé rámové dveře o šesti výplních se zamřížovaným půlkruhovým nadsvětlíkem osazené v ostění z bočnic, profilovaných patečních říms a profilované archivolty. V patrech nad vchodem jsou sdružená okna. Jihovýchodní vstupní štítové trojosé průčelí na nároží ulic Masarykovy a U Divadla se fakticky obrací do Lidického náměstí. Celé jeho přízemí zabírá jónská edikula tvořená čtveřicí tříčtvrtečních na soklech osazených sloupů nesoucích úplné krepované kladí v jehož středním poli (pod trojúhelným fronronem) je ve vlysu nápis: “MUSEUM”. Ve středním poli edikuly jsou dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové dveře o čtyřech výplních se zamřížovaným půlkruhovým nadsvětlíkem osazené v ostění z bočnic, profilovaných patečních říms a profilované archivolty. V bočních polích je po plným obloukem zaklenutém okně. Nad průčelím trojdílný štít ve stylu saské renesance v jehož štítku nad středním dílem oválná kartuš s letopočtem: “1897”. Jižní průčelí, obrácené do ulice U Divadla, má 23 os, velmi mělkými postranními a výrazným středním rizalitem je rozděleno na 1 + 2 + 6 + 6 + 6 + 2 osy. Střední šestiosý rizalit má v přízemí v toskánské edikule bránu vjezdu do dvora s vraty se zamřížovaným půlkruhovým nadsvětlíkem, ve 2. patře má obdélná okna završená nad úplným kladím ve 2. a 5. ose termálními okny a v 1., 3., 4. a 5. ose půlkruhovými nikami s reliéfy dvojic putti. Jihozápadní průčelí na nároží ulic U Divadla a Vaníčkovy má pouzr jednu osu. Západní boční průčelí, obrácené do Vaníčkovy ulice, je čtrnáctiosé, velmi mělkými rizality je rozděleno na 2 + 4 + 1 + 4 + 2 + 1 osu. V 7. ose v přízemí je boční vchod ve tvaru toskánské edikuly s trojúhelným frontonem v jehož kladí má ve vlysu obdélné zrcadlo ozdobené dubovou a vavřínovou ratolestí s číslem popisným: “No 1000”, v edikule jsou dvoukřídlé pravé ven otvíravé rámové dveře o šesti výplních se zamřížovaným půlkruhovým nadsvětlíkem osazené v ostění z bočnic, profilovaných patečních říms a profilované archivolty. V patrech nad vchodem jsou sdružená okna. Dvorní průčelí jsou podstatně jednodušší, vynikají v nich rizality schodišť uprostřed průčelí severního a západního křídla a v koutě mezi křídly východním a jižním. V interiéru jsou zpravidla chodby kolem vnitřního dvora a při vnějších průčelích učebny. Z interiérů vynikají vestibul v přízemí v rizalitu hlavního průčelí, zaklenutý devíti poli křížové klenby do pasů nesených čtyřmi toskánskými sloupy, z něho přístupné trojramenné schodiště a další trojramenné schodiště s vestibulem přístupným z jihovýchodního průčelí. Nejreprezentativnějším prostorem je pak sál ve 2. patře rizalitu hlavního průčelí, který sloužil k zasedání městského či okresního zastupitelstva a 17. VI. 1901 zde byl představiteli svobodného královského města Ústí nad Labem přijat rakouský císař a český král František Josef I.