Müllerova vila KP tvoří: - vila, zahrada prostředí KP tvoří: - oplocení, dobové hodiny na chodníku Vilu nechal pro sebe a svou ženu Miladu postavit v letech 1928-1930 významný stavební podnikatel Ing. dr. František Müller, spolumajitel velké stavební firmy Kapsa a Müller, která se kromě velkých veřejných staveb specializovala na mostní a průmyslové objekty. Dům navrhl moravský rodák, rakouský architekt Adolf Loos ve spolupráci s architektem Karlem Lhotou, propagátorem Loosových názorů v Československu. Vila byla navržena jako puristicky strohá krychle situovaná na svažitém pozemku rohové parcely. Litá železobetonová kostra vily je vyplněna zdivem. Stroze vypadající dům při pohledu zvenčí poutá pozornost díky svému krychlovému tvaru a nepravidelné kompozici oken. V interiérech, na rozdíl od strohosti hladké vnější omítky, použil Loos ušlechtilý kámen, exotická dřeva, vybraný textil, kůži, matované sklo. Veřejná část domu, která obsahuje největší prostor v domě - společenskou halu - a jídelnu, je rafinovaně rozehrána uplatněním principu "Raumplanu": spojitého prostoru o nestejných výškách, které odpovídají symbolickému a funkčnímu významu jednotlivých částí. Tento útvar rezignuje na klasické rozdělení vnitřku stavby na patra a uspořádává jednotlivé místnosti podle účelu a významu kolem centrální osy, v případě Müllerovy vily kolem schodiště. Historie: Po znárodnění vily roku 1948 a smrti Františka Müllera začalo dlouhé úsilí Milady Müllerové o záchranu této výjimečné stavby. Sama směla obývat jen malý byt, vymezený v rámci vily, a zbývající prostory sloužily jako kanceláře. V té době došlo k některým nevhodným úpravám interiéru, avšak celkově se dům zachoval v dobrém stavu a po pádu komunismu jej v restituci získala dcera původních majitelů. Od ní dům zakoupil Magistrát hlavního města Prahy a následně byl prohlášen národní kulturní památkou. Po dvouleté rekonstrukci byla ve vile roku 2000 otevřena stávající expozice a Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose.