Čistírna odpadních vod v Praze - Bubenči KP tvoří: - hlavní budova čp. 199 s podzemním lapačem písku a dvojicí komínů při ulici Papírenská (parc.1719) - podzemní usazovací nádrže (na ploše od zadního průčelí hlavní budovy, kde je situován i vstup do podzemí, nádrže pod povrchem terénu za budovou směrem k rameni řeky, parc. 1719, 1720/1, 1720/2, 1720/7, 1720/8) - ze dvou tzv. kalových studní a vstupu do studny (parc. č. 1719) - mostu býv. polní dráhy pro odvážení kalů (parc. č. 1720/1; 2151/1; 12142) objekty v prostředí KP: - chlorovna (parc. 1720/1) - česlovna (parc. 1720/1) Areál (kromě mostu býv. polní dráhy) je rovněž NKP r.č. 364. Historie čistírny: Roku 1893 byl schválen projekt čistírny odpadních vod podle projektu Ing. William Heerlein Lindleye, autora moderních kanalizacních systémů v Evropě. Stavba bubenečské čistírny byla zadána stavební firmě Quido Bělského a zahájena roku 1901. Roku 1907 byla po ročním zkušebním provozu spuštěna. V běžném provozu zůstala až do roku 1967. Lindley navrhl hlavní budovu jako symetrickou stavbu se střední halou, ke které z obou stran přiléhají podélná křídla. V průčelí haly, kde je umístěn hlavní vstup, byly navrženy kanceláře a hlavní schodiště. Oba tyto prostory byly výtvarně odděleny různým typem zastřešení. Administrativní provoz lomenou střechou, schodiště pak bylo ukončeno věží s nízkou zašpičatělou bání. Popis: Objekt čp. 199: Vlastní monumentální hala, pod kterou se nalézá podzemní klenuty prostor pro lapač písku, byla zastřešena lomenými ocelovými vazníky. Symetricky po obou stranách budovy byly umístěny komíny se zdobnými hlavicemi, z nichž jeden byl určen pro odvod spalin od kotlů a druhý pro odvětrání podzemí. Na stěnách haly nad lapačem písku je několikrát vyznačena maximální únosnost podlahy (klenby lapače písku) 400 kg/m2. Na fasádách byl proveden dekor používající střídání hladkých světle omítaných ploch v kombinaci s cihelným zdivem. Vstupy byly zdůrazněny kamenným ostěním stejně jako sokly. Pro zaklenutí okenních a dveřních otvorů bylo použito sladěného střídání oblouků, segmentů i rovných nadpraží. Na severní fasádě bylo použito eliptických okének. Zřejmě nejzajímavějším prostorem je klenuté podzemí. Klenby v celé stavbě jsou provedeny z ostře pálených režných cihel a prostupy jsou ukončovány oblými tvarovkami. Při zaklenutí největšího prostoru tj. lapače písku, jehož rozměry jsou úctyhodné (12x28m), a do kterého ústí stoky A, B, C, bylo použito zploštělé klenby, která přechází v konchy ustupujícími římsami. Vyústění stok, které jsou vyklenuté, je rovněž zakončeno oblými tvarovkami. Při levé stoce označené A a v přilehlém prostoru bylo umístěno původně vodní kolo, které roztáčelo ventilátor. Toto zařízení nebylo však dlouho v provozu, neboť ventilační komín měl přirozený tah a tak bylo soustrojí demontováno v době první republiky. Prosvětlení lapače bylo zajišťováno kruhovými nadsvětlíky provedenými ze sklobetonu, které ústily do nadzemního prostoru haly. V přízemí budovy nad lapačem písku byla vybudována přes všechna patra administrativní budovy hala, jejíž účel je nejasný. K čistírně patří ještě podzemní prostory - 10 sedimentačních nádrží, které jsou dlouhé 80m, a které jsou přístupné zvláštním vstupním objektem vybudovaným na severní straně budovy. Vedle tohoto objektu se nachází dvojice z původních čtyř kalových studní. Sedimentační nádrže jsou opět klenuty cihelnými klenbami se zajímavým řešení prostorů, kdy oválné větrací otvory v cihelné klenbě přechází do tvaru kruhu. Portály jsou lemovány římsami z tvarovek. Podél severního průčelí byla vybudována železniční trať, kde malá lokomotiva odvážela vozíky naplněné hrubými nečistotami na skládku. (text dle VCPD) Rozhodnutím MK čj. MK 9275/2010 ze dne 14.6.2010 byl prohlášen za kulturní památku most bývalé polní dráhy (na pozemcích parc. č. 1720/1; 2151/1; 2142). Most spojuje levý břeh Vltavy (na němž stojí budova čističky a stavby podzemních nádrží) s Císařským ostrovem přes Podbabský kanál. Je tvořen jednoduchou příhradovou konstrukcí se svrchním obloukem rozponu 34 m a šířky dosahující 3 m, uloženou na kamenných pilířích z kyklopského zdiva. Most byl vyroben v r. 1902 a sloužil spojení čističky s kalovými poli, skládkami nečistot a dalšími provozními objekty na Císařském ostrově. Pod živičným povrchem je dochováno původní kolejivo úzkorozchodné dráhy rozchodu 700 mm.