Hřbitovní kaple sv. Rodiny se nachází na městském hřbitově na severním předměstí obce, v nároží ulic Nadační a 1. máje. Je po celkové rekonstrukci z let 2015-16. Kaple je přibližně orientovanou, nepodsklepenou stavbou obdélného půdorysu s trojbokým závěrem (rozměry cca 11 x 17 m), k jejíž evangelijní straně přiléhá sakristie na půdorysu lichoběžníka (cca 4,5 x 7 m). Terén u kaple se směrem k jihu, východu až severovýchodu výrazně svažuje a v úrovni základových zdí vytváří několikametrový výškový rozdíl. Omítaná stavba s monochromně bílým fasádním nátěrem je z větší části zděná z lomového kamene, který po obvodu doplňovalo roubení. Roubení bylo odhaleno na jižní straně lodi a třech navazujících stranách presbytáře v horní polovině výšky stavby, přičemž na severní straně bylo již v minulosti nahrazeno cihlovou zazdívkou. Roubení tvořilo část tloušťky obvodového zdiva a sestávalo z 10 řad hraněných trámů, kde 10. věncem procházely vazné trámy původního krovu. Roubení bylo u zděného štítu vymezeno stojkou, v nárožích presbytáře bylo spojeno dvojitým přeplátováním, dva stávající okenní otvory v jižní stěně byly vymezeny trámovou zárubní. Povrch trámů byl upraven pro nahození hliněné omítky nabitím dřevěných klínků, kromě plochy zakryté v závěru střechou sakristie. Při rekonstrukci bylo rozhodnuto, že roubení bude obnoveno pouze na jižní straně a v 1. poli závěru, přičemž ve zbylém úseku bude nahrazeno cihlovým zdivem. Kapli završuje vysoká sedlová střecha, nad závěrem zvalbená a v hřebeni doplněná oktogonálním sanktusníkem. Střecha sakristie je valbová. Jako krytina je použit falcovaný měděný plech. Západní štítové průčelí, směřující do ulice Nadační, je tříosé, s centrálně umístěným obdélným vstupem, který byl v minulosti výrazově zjednodušen. Po obnově získal vstup obdélný štukový portál ohraničený plastickou linkou. Ve vstupu jsou osazeny nové dřevěné dvoukřídlé rámové dveře, s křídly členěnými dvěma páry ustupujících obdélných kazet. Dveře jsou opatřeny hnědým lazurním nátěrem. Nad portálem probíhá profilovaná římsa rozeklaného štukového frontonu s nejasným architektonickým prvkem ve středu (patrně podstavcem pro kříž či plastiku světce). Po stranách frontonu jsou umístěna dvě obdélná okna s půlkruhovým záklenkem, rámovaná štukovou šambránou. Dřevěná trojdílná okna jsou natřena hnědou barvou a prosklená čirým sklem. Jsou tvořena neotvíravým půlkruhovým nadsvětlíkem, paprsčitě členěném, a dvojicí čtvercových, dovnitř otvíravých křídel, členěných příčlemi do kříže. Průčelí je nad vyloženou profilovanou korunní římsou zakončeno trojúhelníkovým štítem vyzděným z cihel, který přesahuje hřeben střechy. Štít je ve střední části vertikálně členěn dvojicí pilastrů dosedajících na korunní římsu. Profilované římsy patek pilastrů jsou protaženy do průběžné kordonové římsy a v úrovni hlavic do výrazně profilované předsazené římsy trojúhelníkového vrcholu štítu. Pilastry pokračují dále nad římsu do rohů vrcholu, v jehož ploše se nachází kruhový větrací otvor krytý prolamovanou vegetabilní růžicí. Ramena štítu jsou ve vrcholu a v patě lemována jemně profilovanou lištou. Ve střední části štuková výzdoba scházela, při obnově byla doplněna spolu s volutami dosedajícími na kordonovou římsu. Mezi pilastry je situován horizontálně obdélný okenní otvor, rámovaný štukovou šambránou. Do otvoru byla namísto okna vsazena dřevěná dvoukřídlá žaluziová okenice. Boky kaple jsou prosvětleny dvojicí obdélných oken s půlkruhovými záklenky většího formátu než na průčelí. Dřevěná trojdílná okna mají pevný nadsvětlík prosklen čirými a jen po obvodu a středu barevnými skly (modrými, žlutými a zelenými). Spodní otevíravá křídla jsou členěna subtilními příčlemi v rastru diagonální mříže a prosklena čirými skly. Mezi okny evangelijní strany je prolomen široký obdélný vstup s analogickými dvoukřídlými dveřmi jako na průčelí. Sakristie je na severní a východní straně prosvětlena malým vertikálně obdélným oknem se segmentovým záklenkem, které zajišťuje železná provlékaná mříž. Dřevěná jednokřídlá okna jsou natřena hnědou barvou, ve středu jsou rozdělena horizontální příčlí a prosklena čirými skly. Interiér: V jednolodním prostoru byla odstraněna architektonická úprava smuteční síně ze 70. let 20. století dle projektu ing. arch. Jana Klimeše. V půlkruhovém závěru kaple bylo na podlaze vytvořeno dřevěné pódium s katafalkem a řečnickým pultem, zbylá plocha byla vydlážděna velkoformátovou čtvercovou břidlicí. V průběhu prací byl zazděn novodobý vstup do sakristie na východní straně závěru a obnoven původní vstup na severní straně. Hudební kruchta na západě byla nahrazena analogickou konstrukcí, na niž se vrátily malé, pozdně klasicistní varhany z 80. let 19. století od oderské varhanářské firmy Anton Herzmansky. Tříosá varhanní skříň, umístěná ve středu plné poprsně, byla společně s ní opatřena bílo-šedým mramorováním. Zdivo kaple zůstalo vylíčeno bílou barvou, pouze v rámcím mezi okny byla analytickou metodou odhalena starší, zřejmě barokní výmalba, opticky doplňující dva zde dříve situované boční oltáře. Na jižní stěně šlo o poměrně drobnopisnou malbu sv. Floriána oděného do vojenské zbroje a hasícího plameny v iluzivním rámu. Ten zdobily akantové rozviliny, lépe dochované na protější severní stěně. Zde se v reliktu zachovala pouze vousatá mužská postava s rukou na prsou – pravděpodobně sv. Petr. Hlavním prezentovaným nálezem pak byl barokní deskový malovaný strop zaomítaný při úpravách interiéru v roce 1862, kdy byla zároveň část špatných desek utilitárně nahrazena. Malba byla provedena technikou secco přímo na dřevěný podklad a znázorňuje výjev Korunování Panny Marie ikonograficky rozdělený do dvou obrazců uzavřených do rámů s ušima. Zatímco obvod rámů byl patrně vymezen dnes již nedochovanými, zřejmě dřevěnými lištami, plocha mezi nimi byla vymalována v odstínech žluté barvy s motivy rostlinných úponků. Do východní poloviny stropu kaple byl umístěn výjev Nejsvětější Trojice, kde je trůnící Bůh Otec zobrazen jako starý muž v tříčtvrteční póze. Ve své pravici, položené na kouli jako symbolu universa, třímá žezlo. V pozvednuté levici drží spolu s protější figurou Ježíše Krista korunu. Kristus je zde zpodobněn rovněž v tříčtvrteční póze jako dospělý muž, který levou rukou přidržuje kříž opírající se o jeho levé rameno. Obě figury spočívají na oblacích a prostor kolem nich vyplňují okřídlené andílčí hlavičky provedené v barevných tónech žlutého pozadí. Třetí figura holubice Ducha Svatého je umístěna samostatně pod popsaným výjevem a symbolicky jej propojuje s obrazem Panny Marie v západní polovině stropu. Panna Marie v tříčtvrteční pozici pozvedá hlavu a paže k hornímu obrazu. Je vynášena anděly, kteří ji na oblačné kupě obklopují. Rovněž nad hlavou Panny Marie jsou zpodobněny okřídlené andílčí hlavičky provedené v barevných tónech žlutého pozadí. Na obrazových rámech a na kruhových polích po stranách střední části stropu jsou zavěšeny žluto-hnědé ovocné girlandy. V nezdobených kruhových polích se dříve patrně nacházela plastická výzdoba. Zbývající plochu stropu v růžové barvě zdobí bílo-šedé akantové rozviliny a mušle v nárožích. Celý strop byl po obvodu orámován nezachovanou římsou zakrývající přechod mezi stropem a stěnami. Desky stropu byly přibity hřeby ke všem 13 vazným trámům původního hambalkového krovu, které zároveň plnily funkci stropnic a jako jediné se z něj mimo první trám zachovaly. Zaomítání stropu zřejmě konstrukci příliš zatížilo a již roku 1870 bylo řešeno dodatečným vyvěšením stropu. Po poslední obnově byly staré trámy mimo 4 prvků v závěru nahrazeny a jejich výsledný počet navýšen. Stávající krov vaznicové soustavy je samostatnou konstrukcí z roku 1921 neprovázanou se stropem. Krov má v půdoryse 14 příčných vazeb v lodi a 12 v trojstranném závěru, mezi 5 plnými vazbami, počítáno od západního štítu, se nachází mezilehlé vazby v počtu 2-3-1-3. Mezi 3. a 4. plnou vazbou je pak na kleštinách a vodorovné rozpěře usazena konstrukce sanktusníku. Ta je tvořena čtyřmi sloupky začepovanými do dvou prahových trámů a zavětrovanými systémem ondřejských křížů. V řezu příčnou vazbou je dvojice krokví ve vrcholu spojena nejspíše na ostřih, následně jsou krokve osedlány na vrcholovou, střední a spodní vaznici. Spodní vaznice je kampována do kráčat, která jsou zase kampována do pozednice na koruně zdiva. Sklon střechy u paty krokví upravují námětky. U plné vazby vychází z kráčat čepované šikmé sloupky, které svými pásky podporují střední vaznici a ve vrcholu vynášejí věšák. Ten podpírá spolu s pásky v podélném směru vrcholovou vaznici a ve spodní části je fixován šroubem mezi díly oboustranné kleštiny. Kleština, osazená přibližně v polovině výšky krovu, dále upevňuje pásky vycházející ze šikmých sloupků, sloupky zajišťuje proti posunutí a vynáší kampovanou střední vaznici. U prázdné vazby se sloupky nevyskytují a namísto kleštin je použita vodorovná rozpěra zespod podpíraná pásky čepovanými do krokví a jištěnými navíc diagonálními vzpěrami vycházejícími z kráčat. Ve všech vazbách jsou do úrovně kleštin (rozpěr) připevněny na spodní straně prvků ramenáty pro zavěšení nepravé valené klenby. V podkroví je vyvedena nově instalovaná vzduchotechnika. (Mgr. D. Alterová, NPÚ,ú.o.p. Ostrava, 2016)