Kostel je samostatně stojícím, hladce omítaným objektem, orientovaným v ose východ – západ, osově umístěným ve východní frontě hlavního terezínského náměstí. Hmota stavby je tvořena mohutnou lodí obdélného půdorysu (se skoseným SZ a JZ nárožím), ukončenou na východě půlkruhovým presbytářem (apsidou), na níž navazuje vysoká věž čtvercového půdorysu, ukončené zvonovitou střechou. Hlavní západní průčelí, obracející se směrem do náměstí, je zvýrazněno dvojicemi pilastrů obemykajících osově umístěný vstup. Pilastry s profilovanými patkami, plochými dříky a iónskými hlavicemi s festony, vynášejí kladí završené nízkým trojúhelným štítem zdobeným v podhledu římsy i profilovaného rámování konzolami. Na výšku obdélný profilovaný kamenný portál, k němuž vede vnější schodiště, je v nadpraží zvýrazněn kamennou profilovanou římsou, vynášenou dvojicí volutových konzol s mušlemi vespod. Plochu mezi překladem portálu a nadpražní římsou vyplňuje motiv pletence, jehož kruhy zdobí reliéfy květů. Portál uzavírají dřevěná vrata, zvýrazněná v dolní polovině řezbářsky vevedenými reliéfy květů. Nad nadpraží římsou se nachází naležato obdélné vpadlé pole s latinským letopočtem MDCCCV. Obě boční průčelí lodi, stejně jako celou stavbu, obíhá sokl z pískovcových desek. Průčelí jsou shodně architektonicky řešená (včetně pohledových částí presbytáře), s tím rozdílem, že jižní průčelí v ose délky lodi je otevřeno dalším vstupem. Fasády jsou členěny vysokými vertikálami vpadlých obdélných polí, otevřených pod kladím oválnými okenními otvory s prostými kamennými ostěními (tři pole na délku průčelí lodi; a po jednom na S i J pohledové straně presbytáře). Zbylá plocha vpadlých polí je opatřena mírně vystupujícími omítkovými obdélníky. Na S průčelí lodi, nad soklem, je mezi 1. a 2. osou od Z umístěn v kamenném obdélném rámu latinský nápis: IMP. CAES. JOSEPHUS. II. AUG. TUTELAE REGN. ATQ. AETERNITATI NOMINIS M. THERES. AUG. MATRIS PROSCIPIENS ARCEM. A FUND. EXCITARI EAMQ. THERESIOPOLIM NUNCUPARI. JUSSIT. AN. DOM. MDCCLXXX. Vstup na J straně lodi je na výšku obdélný, opatřeny profilovaným kamenným ostěním s uchy, vyplněný dřevěnými vraty (dveřmi). K portálu i zde vede vnější schodiště. Nad portálem průčelí prolamuje oválný nadsvětlík s prostým pískovcovým ostěním. Nad nadsvětlíkem se nachází přímá profilovaná kamenná římsa. Na J straně sakristie, při věži, se nachází na výšku obdélný vstup na schodiště do věže a podkroví, s pískovcovým ostěním. Na téže straně apsidy pod vystouplým omítkovým polem je zazděn reliéfní konsekrační (?) kříž s monogramem IHS. Věž člení kamenné profilované římsy – 3 (první je součástí kladí, obíhajícího celý kostel; kladí ukončeno nízkým trojúhelným štítem). Po kladí se všechny tři průčelí věže otevírají dvojicí na výšku obdélných oken nad sebou (spodní vyšší), s kamennými ostěními s obvodovými páskami, vyplněnými dřevěnými žaluziovými okny. Další patro je prolomeno oválnými okny, zvonové patro většími okny půlkruhově ukončenými ve vpadlých pravoúhlých polích. Nad nimi, v posledním patře věže, kruhové ciferníky hodin ve vpadlých čtvercových polích. Nároží v úrovni posledních dvou pater (tj. půlkruhová okna a ciferníky) jsou vymezena pilastry, nesoucími kladí s výrazně vysazenou římsou, na kterou je nasazena zvonová střecha ukončenou makovicí s kovaným křížem. Střecha nad lodí je sedlová, krytá bobrovkami, pročleněná na obou podélných stranách trojicí drobných sedlových vikýřů. INTERIÉR: Jednolodní dispozice s eliptickým zakončením na Z straně, s kruchtou nesenou dvojicí hranolových pilířů s toskánskými hlavicemi (vymezují pravoúhlé zádveří) a po stranách konzolami s pravoúhle zalamovanými volutami a trojicí kapek vespod. Stěny člení lizénové rámy. V lichých polích lizénových rámů se nacházejí vysoké půlkruhově ukončené niky s profilovanými náběžními římsami (běžícími i v mezerách mezi lizénami) a archivoltami. Stěny vrcholí stylizací kladí – profilovaný architráv, vlys a výrazněji modelovaná římsa. Na římsu je nasazena elipticky valená klenba (na západě koncha), členěná v místě lizén stěn dvojicemi pasů. Nad římsou, v místě paty je klenba prolomena okenními otvory. Apsidu od lodi odděluje elipticky ukončený vítězný oblouk. Apsida, klenutá konchou, prolomenou v místě paty dvěma okenními otvory, je členěna dvojicí vysokých, konchami sklenutých, nik (mají identické náběžní římsy a archivolty s nikami v lodi). Niky obemykají pilastry s iónskými hlavicemi. Pilastry vynášejí kladí s římsou s drobným zubořezem vespod. Věž je rozparována trámovými stropy (zároveň podlahy). Patra jsou zpřístupněna dřevěným schodištěm, jehož jednotlivá ramena stoupají podél stěn a vynášena jsou kamennými krakorci. V předposledním podlaží – pod ciferníky – zvonové patro se zvonovou stolicí a jedním zvonem (stolice vyrobena pro 2 zvony). O podlaží níže se z věže vstupuje do podkroví lodi. Krov kostela je hambalkový o dvou úrovních hambalků, ve spodní úrovni s vloženou ležatou stolicí a centrální stolicí stojatou, v horní úrovni s dvojitou stojatou stolicí. Plné příčné vazby jsou doplněny o dvojici věšákových sloupků, tvořených ze dvou prošroubovaných trámových profilů.