Klášter benediktinů v Břevnově KP tvoří: - Kostel sv. Markéty, Konvent a prelatura (čp. 1), Studna a soška (v Rajském dvoře), Hlavní brána s Obytnou budovou, Sýpka (parc.12/1), Opěrná zeď severně při sýpce, Opěrná zeď nádvoří, Socha sv. Jana Nepomuckého, Starý konvent . - Hospodářský dvůr tvoří: Obytný domek I a II, 2x Brána, Hospodářské budovy I-IV, Vozová kolna, Torzo štítu s prampouchy, Ohradní zeď hosp. dvora. - Zahradu tvoří: Soubor teras, zdí a schodišť, Oranžerie, Vojtěška, Josefka, Zahradní dům (parc.6), Opěrné/ohradní zdi s branami a brankami. - parkově upravené Předpolí: Pivovarský rybník, Sádka, Obytný dům (čp.25). - Součástí areálu je i Hřbitov na Z s objekty: Kaple sv. Lazara, Socha sv. Prokopa, Hrobka K. Strabové, Ohradní a dělící zdi, Márnice, Vrátnice. Prostředí KP tvoří: - v Zahradě: Garáž, Moderní socha, Fontána před oranžerií. - v předpolí: Obytné domy čp. 2, 3, 2437, Zahradní domky 1-3 při těchto domech, Garáž při čp. 2. Popis a historie: Klášter založený biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem r. 993. Pův. budovy upravovány v 15.stol. Raně barokní výstavba z r. 1674. Vrcholně barokní přestavba 1708-09 arch. Pavel Ignác Bayer, 1709 - 22 arch. Kryštof a poté Kilián Ignác Dientzenhoferové. Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu. První mnichy snad přivedl sv. Vojtěch z Říma, prvním opatem se roku 993 stal jeho vychovatel Anastasius, který je ztotožňován též s pozdějším ostřihomským arcibiskupem. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově.Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká Sartoriova ulice). Dnešní barokní budovy kláštera včetně chrámu sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z let 1708-1740 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní varhany. Pod chórem kostela je nedávno odkrytá krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela se nachází gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře (+1045). V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna. Starý konvent naproti kostelu je prostá stavba ze 17. století, komplex hospodářských budov i barokní zahrada jsou z 18. století. Současnou stavbu zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji nejlepším umělcům své doby. Stavba byla sálová vrcholně barokní, s dlouhým kněžištěm podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.[1] Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret.Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734?1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991?1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. Zahrada Vojtěška V zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, dále terasy a zbytky skleníků. Ke střední patrové části, s oktogonálním sálem uprostřed, přiléhají v tupém úhlu jednoduchá přízemní křídla. Postavena v 1. pol. 18.stol. Josefka Na konci habrového loubí v Královské zahradě Břevnovského kláštera se nachází drobná zděná barokní kaple Panny Marie Lurdské. Je čtvercového půdorysu, jehož rohy jsou vpadlé a tvoří čtvrtkružnice. Vchod je tvořen plným obloukem a je vyzdoben štukaturou, která znázorňuje sloupy a voluty. Strop kaple tvoří česká klenba. Uvnitř se nacházejí tři niky, což jsou výklenky kruhovitého tvaru, které jsou zakončeny konchou. Na severní i jižní stěně je volské oko, což je otvor eliptického tvaru. Střecha má zvoncovitý tvar. Zbudována v l. 1724-26 nad goticky sklenutou studánkou u níž byl údajně v r. 993 založen klášter. Návrh je od K.I.Dientzenhofera, v r. 1750 byl letohrádek rozšířen. Oranžerie Přízemní zděná stavba se středním pavilonem, ke kterémi přiléhá z každé strany dlouhé křídlo, křídla pův. prosklenná. Dílo K.I.Dientzenhofera z let 1737-38 v rámci úprav klášterní zahrady. Zahradnický domek Volně stojící stavba pod terasami v zahradě, jednopatrový, s polovalbovou střechou. Postaven v 1. pol. 18.stol., v dobách úprav klášterní zahrady, úpravy poté v pol. 19.stol.