Monumentální architektura v podobě triumfálního oblouku, vystavěna jako shromaždiště lovců při parforsních honech, stojí uprostřed Bořího lesa SZ od Valtic, přibližně půl kilometru od silnice směrem na Břeclav. Průčelí stavby jsou orientována na sever a na jih. Architekturu tvoří dva kolosální pilíře spojené půlkruhově zaklenutým obloukem s vnitřní thermovou klenbou se štukovými rosetami, na nímž je nasazen překlad s atikou, v interiéru obsahující sál s vyhlídkou. Hranolové pilíře jsou členěny přibližně v třetinách dvěmi profilovanými římsami; na jižním průčelí v poli mezi první a druhou římsou je fasáda obou pilířů symetricky dekorována dvěma rozměrnými reliéfními tondy s anticko-alegorickými náměty. V poli mezi druhou římsou a korunní římskou, jsou ve výši oblouku uplatněny dva kamenné reliéfy v odstupňovaném obdélném štukovém rámu s precizně provedenými motivy figurálních antických loveckých scén. Mezi nimi, nad obloukem s volutovým klenákem ve vrcholu, se v profilu vznášejí dva antičtí geniové s křídly, přičemž genius pohledově vlevo troubí na trubku a genius pohledově vpravo svírá v natažené pravé ruce vavřínový věnec. Před kolosální pilíře jsou představeny na vysokých hranolových soklech vysoké sloupy s patkou a kompozitními hlavicemi, vertikálně členící architekturu průčelí. Překlad oblouku tvoří profilovaná římsa, nesená hlavicemi sloupů s vysokými profilovanými abakusy, nesoucími korunním římsu, podloženou nevelkými štukovými konzolami; na čtyřech místech, nad abakusy je římsa vysazená do prostoru, přičemž nad dvěma prostředními sloupy slouží jako podstavec pro samostatně stojící antikizující sochy světlonošů v životní velikosti. Boční abaky nesou část aktiky, zcela neklasicky posazenou kolmo na korpus stavby. Atika je tvořena vpadlým rámem, v jehož dolní části se nachází tři obdélné kamenné figurální reliéfy s antikizujícími motivy lovu a loveckých obětí. Nad nejrozměrnějším centrálním reliéfem je maiuskulní dedikační nápis, vyvedený zlatými písmeny: DIANAE. VENATRICI EIVSQVE. CULTORIBVS / IOAN. PRINCEPS. A. LIECHTENSTEIN / MDCCCXII. Analogicky architektonicky je řešené i severní průčelí. Zásadním rozdílem je pouze sedm obdélných oken s okenicemi, prolomených v řadě vedle sebe ve vpadlém rámu na atice. Nad nimi se nachází maiuskulní dedikační nápis vyvedený zlatými písmeny: HAS TIBI BLANDA SOROR PHOEBI SACRARIMUS AEDES / INTACTUS SEMPER CRESCAT TIBI LUCUS HONORI. Na vnitřní straně pilířů jsou proti sobě uplatněny dva portály s obloukovým záklenkem v nichž se nachází vysoké dvoukřídlé obdélní dveře, nad nimiž je prolomeno nevelké thermové okno opatřené, podobně jako dveře štukovým ostěním. V západním pilíři na vnějším boku prolomeném čtyřmi dvojicemi pravidelných oken ve dvou osách, se nachází dvoupodlažní byt správce objektu, ve východním pilíři, na vnějším boku opět prolomeném čtyřmi dvojicemi pravidelných oken ve dvou osách je dřevěné schodiště do hlavního sálu, situovaného v překladu oblouku. Plochostropý sál má stěny členěné půlkruhově zaklenutými okenními výklenky, členěnými štukovými lezénovými pásy, nesoucími u stropu zubořez; okenní cvikly jsou doplněny štukovými reliéfy puttů. Materiál: Stavba zděná omítnutými cihlami a kamenem je doplněna četnými kamennými a štukovými detaily; výrazné jsou zejména rozměrné kamenné reliéfy, dekorující fasádu. Střecha budovy je oplechována. Dveře, okenice i rámy oken jsou dřevěné, doplněné umělecky nepříliš zajímavým kováním.