Volná dvoupatrová budova složená ze tří křídel. Průčelní křídlo pětiosé, boční tříosé. Hladké fasády prolomeny nepravidelně rozmístěnými obdélnými okny, z větší části opatřenými raně barokními šambránami. Hlavní vstup do budovy v ose severního křídla druhotně osazeným renesančním portálem s kamenným ostěním, členěným mělce profilovanými protínajícími se pruty. Původně hospodářké přízemí s rozlehlými valeně klenutými místnostmi, pouze v západním křídle jsou rovné, případně záklopové stropy. Z plochostropé přízemní haly u vstupu do tvrze vede do patra přímé schodiště ústící v chodbě zaklenuté valeně se styčnými výsečemi. Většina místností prvního patra plochostropá. Světnice severního křídla, zaklenutá valeně se styčnými výsečemi, je na protilehlých stranách přístupná obdélnými portály s kamenným ostěním - u jednoho portálu hladké, pouze na hraně zkosené, druhé člení protínající se pruty. Takovýto portál má i plochostropá síň západního křídla. Nejnáročněji vybaveno jižní křídlo - kromě valeně zaklenutého kvelbu osvětleného jedním oknem z nádvoří má v jihovýchodním koutě, v někdejší věži, místnost čtvercového půdorysu s křížovou žebrovou klenbou. Žebra hruškového profilu se zkosenou čelní hranou sestavena z cihlových tvarovek; nerovnoměrný nános malty výrazně mění jejich profil. Kříží se v kamenném svorníku , hladce zabíhají do koutů. Svorník překrývá kolčí štít s reliéfním rodovým znakem vladyků z Vrchlabí a nápisem wile(m) z wrchlab(i). Z věže se dostaneme do sousední síně pravoúhlým portálem s kamenným ostěním, členěným protínajícími se pruty. Profilace končí asi v polovině výšky portálu oblým splávkem přecházejícím do hranolových patek. V ose nadpraží kolčí štít se stejným reliéfním rodovým znakem a iniciálami K Z W (Kuneš z Vrchlabí). Síň obdélného půdorysu zaklenuta valeně s výsečemi. Jejich hrany překrývají maltové pruty. Ty se spolu s prutem procházejícím vrcholem klenby kříží v kruhových prstencích a v úrovni klenebních patek končí na maltových, bohatě rozeklaných štítech. V prostředním prstenci zasazena kruhová kamenná deska s rodovým znakem a jménem Jáchyma Zoubka ze Zdětína (v opisu: IOACHIM ZVB ZE ZDIETINA A NA MOSSTIENICI KOMO[RNIK] MENSSI ETC.). Druhé patro je až na jedinou místnost s valenou klenbou opatřeno trámovými stropy. Dva kamenné portály s rodovým znakem Dietrichštejnů v nadpraží. Materiál: lomové zdivo V písemných pramenech se tvrz poprvé zmiňuje v roce 1385, existovala však asi již ve 13. století. Stála zřejmě v místech nynější budovy a zanikla požárem. Stavbu nové trze zahájili pravděpodobně až synové prvního z Vrchlabských na Kurovicích (1491 se zde objevil Hašek z Vrchlabí, který roku 1499 kurovické léno předal synům Vilémovi, Kunešovi a Haškovi), Vilém a Kuneš. Jednopatrové opevněné sídlo nevelkých rozměrů obklopené příkopem tak vzniklo nejspíš v první čtvrtině 16. století. Nejpozději počátkem 30. let 17. století tvrz stavebně upravena, zvýšena o druhé patro, jež posléze sloužilo jako sýpka, a přefasádována. (Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska. Sv. 2. J-N. Praha 1999, s. 286-287.)