Sálová orientovaná stavba ze smíšeného zdiva, s úzkou boční lodí při severní straně, s hlubokým odsazeným presbytářem pětiboce uzavřeným, k jehož severní straně přiléhá sakristie. Ze západního průčelí vystupuje čtyřboká věž. K jižnímu průčelí je připojen zámek – bývalý augustiánský klášter. Presbytář – zaklenutý dvěma poli křížové žebrové klenby a kápěmi závěru, vyššími nežli klenba lodi. Žebra hruškovitého profilu se sbíhají na polygonální konzoly, z nichž střední pár je zdoben drobnými kružbovými motivy, ostatní vodorovnými žlábky. Svorníky závěru a přilehlého pole terčové, svorník druhého pole válcový. Závěr má půdorysný tvar 5 stran osmiúhelníka. Na hranách stěn presbytáře neodstupněné opěráky, mezi nimi čtyři vysoká hrotitá okna s jednoduchou novodobě upravenou kamennou kružbou a vitrají. Okno v ose závěru za oltářem zaslepeno. Loď je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby na příčných a podélných pasech nesených toskánskými pilastry. Triumfální oblouk klenutý půlkruhově. Při západní stěně kruchta na třech obloucích se dvěma pilíři, podklenutá třemi poli křížové hřebínkové klenby. Vnější stěny lodi, pocházejí ze starší stavby, jsou vyztuženy zvenčí opěrnými pilíři. Mezi nimi obdélná, půlkruhově zaklenutá okna v rozevřeném hladkém ostění bez šambrán. Jinak vnějšek nečleněn. K jižní vnější stěně připojen přístavek se sochami Krista a apoštolů v zahradě Getsemanské, zastřešený sedlovou plechovou střechou s trojbokým štítem. K severní stěně lodi přiléhá vedlejší loď zaklenutá dvěma poli křížové hřebínkové klenby na příčném a dvou podélných pasech. Do hlavní lodi je otevřena dvěma arkádami sklenutými na pilíř. V boční lodi dva páry nad sebou řazených obdélných oken s půlkruhovými záklenky. Střecha lodi a presbytáře sedlová, krytá eternitem. Věž vystupující před západní průčelí je čtyřboká, s okosenými rohy, členěná v ploše lesenovými poli, průčelí ukončena profilovanou korunovou věžní římsou. Věž zastřešena úzkou bání s osmibokou lucernou, je krytá měděným plechem. Okna obdélná s půlkruhovými záklenky a omítkovým klenákem. V západním průčelí obdélný kamenný portál s jednoduchou profilací a trojbokou supraportou. Podvěží zaklenuto křížovou hřebínkovou klenbou. Sakristie patrová, obdélného půdorysu, přízemí klenuto dvěma poli křížové hřebínkové klenby, patro plochostropé. Střecha pultová, krytá eternitem. Vnější omítka kostela hladká, vápenná, v přírodním odstínu. Fasádní plochy jsou ukončeny profilovanou korunovou římsou. (Kovaříková, 1988) K bodu Slohové a časové určení: Kostel prvně připomínán v pol. 14. století, ke konci 14. stol. snad přestavován augustiniány. Dokladem této nejstarší, kolem roku 1400 datovávané stavební fáze kostela, založením gotického, později výrazně, zejména v interiéru, barokizovaného, stojícího v místě již k roku 1350 připomínané svatyně, nesoucí zprvu zasvěcení Panně Marii, je pětiboký, žebrově zaklenutý presbytář s původními hrotitými okny. Kostel roku 1645 vyhořel, následně kolem roku 1653 došlo k úpravě hlavní lodi a zřejmě též přístavbě boční lodi. Před rokem 1770 byl vystavěn kůr a znovu, v barokní formě, postavena věž. Její báň pochází z roku 1823. Teprve až někdy po roce 1791 došlo k zaklenutí hlavní lodi. V místnosti nad dnešní sakristií byly ve zcela nedávné době objeveny v plochách hřebínkových kleneb hodnotné renesanční freskové malby, znázorňující erby majitelů panství. Pro dobu pozdního baroka typická fresková iluzivní malba architektury hlavního oltáře, provedená roku 1780, zanikla zhruba o sto let později při rozsáhlé renovaci interiéru.