Hřbitov se rozkládá v severovýchodní části obce, na severozápad od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zřejmě kolem poloviny či po polovině 30. let 18. století jej nechal založit majitel stříleckého a tovačovského panství, Amand Antonín Petřvaldský, který architektonickou koncepci hřbitova svěřil Ignáci Josefovi Cyranimu z Bolleshausu, inženýru a tehdejšímu vedoucímu biskupské stavební kanceláře v Kroměříži (architekturu hřbitova Cyranimu připsala Alena Jůzová-Škrobalová, 1961). Ještě v nedokončeném stavu byl hřbitov vysvěcen roku 1743. Nepřímý podnět ke zřízení hřbitova zavdal již roku 1724 Milota Ferdinand Petřvaldský, který ve své závěti požadoval po svých dědicích vybudování pohřební kaple rodu v místním farním kostele. Antonín Amand se však ve snaze oslavit svůj rod rozhodnul pro velkolepější projekt výstavby samostatné pohřební rodové kaple a společně s ní zřízení nového hřbitova. Hřbitov vznikl na vysoké, uměle navezené terase, která byla připojena k severnímu svahu kostelního návrší. Ze všech stran je obehnán mohutnou zdí, která vyrovnává původní svažitý terén. Zeď je ve přední části vysoká zhruba 3 metry a na bocích a na zadní straně dosahuje výšky až 10 metrů. Plocha hřbitova je založena na půdoryse čtverce s konkávně, do mělkého segmentu vykrojenými rohy a ke středu její přední části je připojena užší vstupní terasa. Terasa má tvar příčně založeného obdélníka se segmentově zaoblenými vnějšími rohy. Na každou z užších bočních stran terasy vede jedno rameno velkoryse řešeného, dvouramenného vstupního schodiště, které je lehce segmentově prohnuté. Jako celek je tak vstupní útvar založen na křivce s ústředním, lehce konvexně vypjatým úsekem, který je po obou stranách lemován krátkými, mírně konvexně projmutými segmenty. Parapetní zídky ramen schodiště jsou při nástupu na schodiště vždy akcentovány kanelovaným pilířem, na kterém byla původně osazena váza. Kanelovány jsou také postamenty na nárožích v místech přechodu konkávně projmutého úseku v ústřední úsek konvexní. Ve vrcholu každého z ramen je osazena nízká, dvoukřídlá (zřejmě pozdější) vstupní branka. Pod předsunutou vstupní plošinou je umístěna hrobka. Po obvodu hřbitovního pole se táhne nevysoká parapetní zídka, na které jsou v pravidelných intervalech rozestavěny sokly pro sochy a sousoší puttů. Zídka je osazena na profilovanou předsazenou pásovou římsu, která uzavírá obvodovou stěnu, a pod vlastními sokly je zídka zalamovaná do formy lehce předsazených postamentů. Vnitřní i vnější plochy ohradní zídky jsou zdobeny dekorativními soustavami plastických profilovaných pásek, která jsou stočeny do půlkruhu či segmentu a zakončeny jsou volutami. Tyto soustavy se střídají s plastickými obdélnými rámy, které navzájem spojují a společně s nimi tak vytvářejí souvislý pás. Čelní i zadní plochy postamentů jsou členěny dekorativní soustavou utkanou ze stejných profilovaných pásek. Její ústřední část tvoří kvadrilóbu, který je v rozích doplněny o pravoúhlé útvary zhruba ve tvaru meandru. Kvádrovité sokly na zídce jsou ve své ústřední části lehce projmuté a završeny jsou vyloženou římsou. Jejich čelní stěnu zdobí plastický rám ve formě obdélníku s konvexně a konkávně vykrajovanými stěnami. Před zídku je na vnitřní straně předložen nízký kamenný stupeň, který je v místech soklů zalamován. Hřbitovní pole je na dvě symetrické poloviny rozděleno ústřední cestou, která představuje hlavní podélnou osu hřbitova. Na počátku cesty byla na vstupní plošině osazena socha anděla - strážce hřbitova a na opačné straně cesta ústí před lehce vyvýšenou hřbitovní kapli. Nástupní prostor před kaplí je řešen ve formě dvakrát odstupňovaného terasovitého schodiště s podestami, které má tvar příčně orientovaného obdélníka s vykrojenými vnějšími rohy. Sochařská výzdoba hřbitova se řídila jednotným ideovým programem, který nejspíše vytvořil na základě požadavků obednavatele sochař a architekt hřbitova. Program však nebyl realizován ve své úplnosti a sochy světců - patronů rodů Petřvaldských, které byly původně pro hřbitov určeny, byly snad již od počátku (anebo až při úpravě v 19. století) osazeny na jiných místech mimo Střílky (Oplocany, Troubky, Tovačov). Do výzdoby hřbitova bylo navíc zasaženo v 19. století. Skupinky dvou puttů a alegorické sochy na pravé straně hřbitova znázorňovaly ctnosti a dobré skutky, zatímco sousoší a alegorické sochy na straně levé představovaly neřesti a hlavní hříchy. V obou řadách byly mezi sousošími dvojic puttů osazeny sochy jednotlivých puttů (původně jich bylo celkem osm) s atributy, které připomínají Kristovo umučení a jeho vykupitelskou oběť. Významnou složku sochařské výzdoby také tvoří dekorativní vázy, mezi kterými lze rozlišit tři tvarově různé druhy. Reliéfní výzdoba váz, rozmístěných kolem schodiště, vstupní terasy a kolem hřbitovní kaple, má upomínat na čtyři poslední věci člověka. Sochařská výzdoba je dílem širšího okruhu sochaře Gottfrieda Fritsche, který pro některé sochy (andělé, vázy) vytvořil modely. Na realizaci návrhu se podíleli Blažej Strum z Holešova, Václav František Solnický z Brna a Josef Antonín Fritsch (bratr Gottfrieda Fritsche). materiál: obvodová stěna hřbitovního pole, dvouramenné nástupní schodiště, ohradní parapetní zídka hřbitovního pole se sokly na zídce a ornamentem: střílecký pískovec terasovité schodiště s podestami u kaple: střílecký pískovec, z velké části nahrazený božanovským pískovcem dlažba nástupní plošiny u dvouramenného schodiště: libnavský pískovec (nepůvodní) vstupní brány na hřbitov (2ks): železný plech, železná pásovina, lité prvky