1) plavební kanál s mostky 2) hradlový most 3) vtokový objekt “Mosau” 4) soubor 8 plavebních nádrží 1. Rokytská nádrž 2. Javoří nádrž 3. Roklanská nádrž 4. Luzenská nádrž 5. Ptačí nádrž 6. Černohorská nádrž 7. Novohuťská nádrž 8. Studená nádrž Celková délka kanálu je 14,4 km, šířka 1-5 m, průměrný spád pouze 2-3 ‰, výškový rozdíl 190 m. Kanál začíná u hradlového mostu u Rechlí na Vydře a končí podzemním potrubním skluzem u říčky Křemelné. Je rozdělen na tři zdrže oddělené od sebe skluzy, v místech křížení kanálu s komunikacemi najdeme kamenné klenuté jednoobloukové mostky. Technická památka zahrnuje vlastní těleso kanálu, opěrné zídky, upravené břehy, těleso komunikace (zpravidla zpevněná cesta na náspu), násyp vedle cesty, zpevňovací zídky a odvaly vytěženého materiálu, můstky nebo příbřežní pilíře pro mosty, hradlový most včetně příjezdové komunikace, jezu a tělesa zaústění do kanálu, zaústění vedlejších příležitostných nebo stálých posilujících vodotečí, přepady pro regulaci hladiny vody, nové těleso odvodu vody pro elektrárnu (vtokový objekt Mosau), nově upravený skluz do řeky Křemelné a plošiny vybudované v některých úsecích pro shromáždění a skladování dřeva před splavením. Pro posílení možnosti plavby bylo vybudováno na horním toku Modravského a Roklanského potoka osm plavebních nádrží (zv. švele či klausy) o celkové akumulaci 90 000 m3, z nádrží byla podle potřeby vypouštěna voda a vzniklá přílivová vlna tak napomáhala dopravit polenové dříví do plavebního kanálu. Velice výkonný plavební systém umožnil těžbu a plavení dříví z dosud nevyužitých lesů a nepřístupných oblastí Šumavy do Otavy a odtud pak dále vnitrozemím až do Prahy.