1) rotunda sv. Petra a Pavla 2) základy kostela sv. Vavřince 3) základy kostela sv. Kříže 4) základy zvonice 5) hradiště Hradiště zaujalo mírně se k Z svažující a zužující se hřbet návrší s prudkými S a J svahy k Tymákovskému potoku a Úslavě. Vlastní akropole na nejvyšším místě hradiště s kostelem sv. Vavřince pravděpodobně z 2. poloviny 11. století a předpokládaným palácem je od V předhradí odděleno hlubokým příkopem a mohutným valem (původně hradbou s roštovou konstrukcí a čelní kamennou zdí), opevnění (pravděpodobně lehčího typu). V předhradí se nedochovalo (jeho náznakem může být terénní hrana na S straně). Na tomto předhradí byl snad ve 12. století vystavěn kostel sv. Kříže. V Z části hradiště oddělené od akropole dalším, tentokrát již nižším valem byla nad J svahem údajně již v závěru 10. století postavena rotunda sv. Petra a Pavla, v jejímž okolí vzniklo kostrové pohřebiště. Podle novějšího datování vznikla rotunda až ve 12. století. Val na Z straně byl v minulosti proražen přístupovou cestou. Tento val pokračoval i pod J svah, kde se dosud zachoval v zahradách při Z straně původního opevněného podhradí mezi vlastním hradištěm a Úslavou. Zříceniny kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže zanikly až v průběhu 18. a 19. století, rotunda byla stavebně upravována ve 2. polovině 16. i 20. století. U paty S svahu vede cesta se starším kamenným dlážděním, jde pravděpodobně o trasu staré zemské cesty směřující z nitra Čech přes Plzenec k jihozápadu. Plocha Z předhradí a akropole je pokryta křovinami a zplanělým sadem, v současné době prořezávána. S svah – vzrostlý smrkový les, J svah - křoviny, V předhradí - vzrostlý smíšený les a křoviny.