Kostel se začal stavět v roce 1716 podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho, avšak po Alliprandiho smrti vedl stavbu v letech 1720-1727 architekt F. M. Kaňka. Jde o neorientovaný jednolodní sakrální prostor s transeptem, přiléhající podél západní stěny piaristické koleji. Jde o zjednodušený typ kostela “Il Gesu“ bez kopule. Jeho konvexně vypouklé průčelí s dvěma nakoso postavenými věžemi na čtvercovém půdoryse se zaoblenými nárožími je členěno lisenovými rámci. V přízemí jsou tři kamenné portály sochařsky dekorované dílnou M. B. Brauna. Hlavní portál v ose průčelí je pravoúhle zakončen a jeho profilované ostění lemuje dvojice pilastrů s iónskými hlavicemi, které vynášejí segmentovitě zakončenou suprafenestru se sedícími postavami víry a naděje po stranách. V ose nad portálem je umístěn kamenný znak Trautmannsdorfů. Boční portály v přízemí věží mají obdobné tvarosloví (chybí pilastry), pouze personifikace ctností nahrazují dvojice puttů. Šestidílná obdélná okna přízemí a prvního patra věží mají jednoduché šambrány zakončené ve všech rozích ušima. Nad druhou řadou oken (horizontálně) probíhá mohutná bohatě profilovaná kordonová římsa. Střední partie průčelí nad římsou obsahuje velké polokruhově zakončené okno. Okna věže nad touto římsou mají stejné tvarosloví jako okna výše zmíněná, jsou ale vyplněna žaluziovými okenicemi. Nad nimi probíhá mohutná bohatě profilovaná korunní římsa. Ve střední partii na ni navazuje kamenná kuželková balustráda, jejíž součástí jsou po stranách umístěné podstavce, na nichž stojí sochy sv. Václava a sv. Prokopa. Nad atikou je plochý volutový štít s trojúhelným nástavcem. Okna samotných postranních věžových nástavců jsou polokruhově zakončena. Věžové nástavce jsou zakončeny čtyřbokými měděnými makovicemi s lucernou. Presbytář se z vnějšku projevuje podkovovitým závěrem navazujícím na transept, spojeným rovnými stěnami s pravoúhlými okny (okna obdobného tvarosloví jako okna věží v průčelí) s postranními věžičkami na kruhovém půdoryse (Obsahují točitá schodiště umožňující přístup do oratoří). Dvanáctidílná okna samotného podkovovitého závěru s hlubokými špaletami jsou segmentovitě zakončena. Výjimkou je jedno zaslepené eliptické okénko v ose presbytáře. Prostor interiéru působí jednotně. Loď je sklenuta valenou klenbou s širokými pasy, presbytář je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Pasy jsou rovněž široké (Presbytáři je podložena krypta. Architektura hlavního oltáře je empírová). Valené klenby s výsečemi mají také dvě sakristie přiléhající po stranách k presbytáři. Plochostropé oratoře (v patře) se štukovými dekoracemi doplňují dřevěné znaky Trauttmannsdorfů a Valdštejnů (nad oratořemi). Křížení je sklenuto plackou (Křížení obsahuje v přízemní partii dřevěné sochy čtyř evangelistů. Originály z Braunovy dílny se dochovaly tři.), ramena příčné lodi jsou sklenuta valenou klenbou s konchami v závěru. Valenou klenbou jsou sklenuty i boční kaple s emporami. Kruchta (s hodnotnými varhanami) na dvou sloupech a dvou pilastrech s korintskými hlavicemi je podklenuta konchou (poprsnice empírově upravena). Stěny kostela jsou členěny pilastry s kompozitními hlavicemi (s mohutnými krycími deskami), v lodi a presbytáři zdvojenými. Podlahu tvoří kamenná dlažba.