Dvoupatrová stavba vystavěná na půdorysu písmene „H“ se k zadnímu (jižnímu), šířkově orientovanému křídlu se zužuje. Dvě paralelní křídla jsou spojená mezilehlým, tříramenným schodištěm, které propojuje jednotlivá podlaží stavby. Zasazením takto členěné stavby do okolní zástavby městských domů vznikly dva centrální dvory. Ty mají zároveň funkci světlíků osvětlujících místnosti orientované do vnitrobloku stavby. Stavba byla od počátku navržená s podloubím v přízemí stavby, které navazuje na stejně řešené partery měšťanských domů obklopujících náměstí. Stavba je částečně podsklepená nově vyzděnými sklepy. Šestiosé průčelí otočené do náměstí je v pravé krajní ose ukončeno hranolovou nárožní věží. Vtažením hmoty věže do kompozice průčelí pozbyla stavba osovou symetrii, v jiných ohledech důsledně dodrženou. Horizontálně je průčelí radnice členěné bosovanými přízemím, pásovou rustikou v prvním a ve druhém patře, konzolovou korunní římsou a atikovým štítem s navazující balustrádou. Vertikálně je průčelí členěné osou nárožní věže, která ač vtažená do hmoty stavby, se ve fasádě projevuje v podobě mírně vystupujícího jednoosého rizalitu, stejně jsou zvýrazněné i tři osy ve středu dispozice hlavního průčelí. Oba rizality mají nároží zvýrazněná bosováním. Hlavní průčelí je v rovině střechy ukončené balustrovou atikou, která je ve střední ose přerušená atikovým vikýřem trojúhelníkového tvaru o jedné okenní ose. Nárožní věž čtvercového půdorysu převyšuje objekt o jedno patro - uvnitř věže je umístěný hodinový stroj věžních hodin a v průčelí jsou osazené ciferníky. V rovině střechy je věž ukončená balustrovou atikou, na níž nasedají sedlové střešní vikýře o jedné okenní ose na každé straně jehlancové střechy. Architektura průčelí je řešená v jednotném celku s kamenosochařskou a štukatérskou výzdobou. Přízemí s podloubím má podobu arkády s archivoltami se zvýrazněnými vrcholovými klenáky s maskaronem. Okenní otvory v přízemí jsou ukončené půlobloukem, zvýrazněné jsou archivoltou, parapetními konzolami a parapetní výplní v podobě více nečleněné kartuše. Podloubí je klenuté křížovými klenbami, střední osou průčlí je vedený hlavní vstup do objektu. Ten má podobu kamenného, klasicistně řešeného portálu s archivoltou na místě nadsvětlíku nad architrávem. Vstupní otvor je vyplněný kovanou klasicistní dvoukřídlou mříží. Obdélné okenní otvory prvního a druhého patra jsou zdůrazněné štukovými šambránami, na které navazují trojúhelníkové nebo segmentové frontony v prvním patře a frontony v podobě přímé římsy ve druhém patře. Parapetní výplně okenních otvorů jsou v prvním patře balustrové, ve druhém kazetové. Ve třech prostředních suprafenestrách jsou umístění busty tří českých panovníků Vladislava II, Karla IV. a Jiřího z Poděbrad. Balkon v prvním patře věže je vynesený na konzolách, zábradlí má balustrové. Reprezentativně řešený vstup na balkon z pracovny starosty města je rámovaný kanelovanými polosloupy s architrávem, suprafenestra je řešená v podobě dvojice putti držících mezi sebou erb se znakem města Domažlic. Ve druhém patře jsou okenní otvory ukončené s jednoduše řešenou suprafenestrou v podobě maskaronů (postranní okenní osy) nebo kartuší (střední okenní osy) bez přerušení. Průčelí je ukončeno konzolovou korunní římsou s probíhajícím reliéfním vlysem. Na vlysu jsou v podobě štukových motivů použité klasicistní dekorativní prvky, vavřínové věnce, akantové rozviliny, putti, festony. Průčelí je nad středním rizalitem ukončené balustrovou atikou, která je ve střední ose přerušená výrazným atikovým vikýřem, řešeným v bohatě členité architektonické skladbě tří etáží oddělených římsami. Ve střední ose vikýře je malý balkon s kovaným, bohatě členěným zábradlím opatřeným neorenesančním rozvilinovým a akantovým dekorem. Po stranách vikýře jsou na sloupcích balustrády osazené sochy lvů, kteří třímají v tlapě erb. Každý ze lvů se otáčí od středového vikýře směrem k rohovému sloupku balustrády, na němž je osazena kamenná socha mytologického bojovníka se štítem v životní velikosti. Autorem návrhu sochařské výzdoby radnice je Antonín Popp2. Hmotu objektu přesahující zdivo věže je rovněž řešené v intencích fasády hlavního průčelí v klasicistním duchu s historizujícími detaily. Členitý půdorys stavby je zastřešený soustavou do sebe pronikajících sedlových a valbových střech, které jsou kryté vláknocementovými šablonami. Na jižní polovině střechy nad hlavním průčelím je dochovaná část původní břidlicové krytiny. Skládaná krytina je doplněná bohatými pasířskými, zámečnickými a kovářskými prvky, opět provedenými v duchu zdobného klasicistního tvarosloví s neorenesančním detailem. Dominantními pasířskými prvky jsou tvarově členité hrotnice střech, jedna dochovaná in situ na hrotu věže, dvě další byly v minulosti snesené a jsou uložené na půdě. Vzhled střech dále doplňují profilované plechové lemy krajů střešních ploch, kovářské zábradlí na hřebenu střechy, profilovaná nepravá mansardová římsa, límce volských vikýřů s maskarony na místě vrcholových klenáků. Zadní (jižní) osmiosé průčelí je vertikálně členěné středovým čtyřosým, mělce vystupujícím rizalitem. Horizontálně je členěné korunní a kordonovou průběžnou římsou. Přízemí jinak hladce pojaté fasády je zdůrazněno výraznou kvádrovou rustikou. Čtyři okenní osy středového rizalitu mají ve všech třech podlažích okna ukončená půlkruhem, přičemž v patrech jsou tyto okenní otvory navíc zdůrazněné archivoltami. Okenní otvory v postranních osách jsou ukončené přímým překladem a zvýrazněné segmentovým frontonem. Plocha rizalitu je doplněná štukovým stužkovým dekorem, festony, maskarony a včleněnými paspartami. Fasády vnitrobloku jsou upravené hladce provedenou omítkou. Horizontálně zdůrazněné je zde pouze přízemí stavby pásovou bosáží a koruna zdiva průběžnou korunní římsou. Vertikální rytmizace fasád je docíleno řazením okenních os. Okenní otvory jsou zvýrazněné pásovou šambránou s přímou nadokenní římsou. Na západní průčelí radnice navazuje původně samostatný měšťanský dům čp. 3 (dnes součást čp. 1), připojený v roce 1913 k radniční budově, následně přestavěný a komunikačně propojený s hlavním objektem (samostatný vstup z exteriéru nemá). Objektu byl ponechán vnější vzhled samostatného měšťanského domu s výraznými trojúhelníkovými štíty. Tradičně pojaté patrové, dvouosé, štítové průčelí otočené do náměstí bylo v úrovni oken prvního podlaží doplněné nově realizovaným třídílným sgrafitem. Husitské téma s Prokopem Holým a s nápisem „Kdo jste boží bojovníci“ na fasádě objektu provedl pražský malíř a grafik Josef Kočí3. Výjev byl v roce 2010 restaurován Ak. mal. Jaroslavem Šindelářem. Fasáda hlavního průčelí nově přistavěného objektu má hladké omítky, mezi paterními a podokenními římsami je zdůrazněno horizontální členění. Střídmě pojatá korunní římsa je konzolová.