Materiál: menza a oltářní architektura zděná, povrchová úprava: umělý mramor a zlacení, ornamentální řezby: dřevo zlacené. Sochařská výzdoba: štuk leštěný. Sochařská výzdoba tabernáklu: adorující andělé: dřevo, bílá monochromie, Beránek Boží s krucifixem: dřevo, polychromie, zlacení. Rozměry: oltářní architektura: v. cca 400 cm, š 250 cm. Figury sv. Rocha a Šebestiána v. 100 cm, Figury adorujících andělů po stranách tabernáklu v. 70 cm. Hlavní oltář sv. Kateřiny pochází z doby vzniku kostela (rok 1742), autor sochařské výzdoby oltáře je Ignác Langelacher. Střed zděného sloupového retabula (před nakoso postavené pilastry je představena dvojice sloupů s kompozitními hlavicemi, nesoucí úseky prolamovaného kládí s vyloženou profilovanou římsou) zabírá nika vyplněná štukovým sousoším Stětí sv. Kateřiny. Po stranách, u paty sloupů dvě štukové stojící figury sv. Rocha (pohledově vpravo) a sv. Šebestiána (pohledově vlevo). Ve středu volutového nástavce věnec oblaků s andílky a andílčími okřídlenými hlavičkami obklopuje symbol Nejsvětější Trojice (oko v trojúhelníku s paprskovou svatozáří), na postranních volutách, sedící, protějškové, štukové figury putti. Původní, zděná menza nese tabernákl od neznámého autora z roku 1828. Tabernákl s volutovými křídly nese kompozici Beránka Božího ležícího na knize s paprsčitou gloriolou v pozadí, vyvrcholenou krucifixem (dřevo, polychromie, zlacení). Po stranách tabernáklu na esovitých volutových konzolách protějšková dvojice adorujících andělů (dřevo, bílá monochromie).