Budova Národního resp. Federálního shromáždění, rekonstrukce Smetanova divadla v Praze, architekti Karel Prager, Jiří Albrecht, Jiří Kadeřábek podle projektu z roku 1966, realizace 1967-1974. Nepochybně jedna z nejoriginálnějších a současně snad i „monumentálních“ budov (R. Švácha) nejen 60. let – ne-li, tak bezpochyby stavba, která v sobě tyto aspirace měla a chtěla mít a přitom musela respektovat významné okolní objekty. Mohutný pozdně moderní objekt zahrnující technologické inovace – uplatnění Vierendelova nosníku a estetický perfekcionismus v interiérech. Budova parlamentu je radikální přestavbou neoklasicistní budovy pražské Bursy (architekt J. Rössler, 1936 - 37) – burzovní palác byl zachován, zrekonstruován, „očištěn“ a zakontextován do nové budovy – vznikl „dům nad domem“. Budova burzy byla upravena - hala upravena na zasedaci síň Nár. shromáždění - nad ní byla na čtyřech pilířích vztyčena mostová konstrukce obepínající bývalé kanceláře poslanců. Nové křídlo proti Národnímu muzeu je opatřeno třemi technicky unikátními skleněnými závěsovými stěnami, mezi nimiž vyniká tzv. terčovka před vstupní halou, kde je užito skel srážených nadoraz, což se objevuje běžně ve světě až v 70. a 80.letech. Objekt měl mít náročnou výtvarnou koncepci s řadou um. děl (obrazy, gobelíny, sochy, reliéfy), realizována jen částečně díky nastupující normalizaci.