Fara je situována v severním sousedství kostela sv. Václava blíže SV okraji městečka. Přízemní stavba obdélného půdorysu s delší stranou ve směru V-Z, zčásti podsklepená (pod SZ částí dispozice), s částečně obytným podkrovím, krytá mansardovou střechou (krytina z vláknocementových šablon). Na jihu ve střední části velký sedlový vikýř s trojúhelníkovým štítem, na severní straně obdobný vikýř. Fasády s profilovanou korunní římsou segmentově zvednutou v oblasti vikýře jsou na jižní straně členěny lisénovým rámem. Ve východní polovině severní fasády mírně předsazený sokl s hladkou omítkou. Omítky hladké štukové. Hlavní vstup umístěn v ose jižní fasády, nad vstupem oblouková supraporta, pod kterou je zachován fragment malovaného erbu; dveře dřevěné dvoukřídlové rámové se stáčenými závěsy, klasovitě skládanou výplní a nadsvětlíkem. Po obou stranách vstupu 2 okna - vlevo nová obdélná, dřevěná, šestitabulková; vpravo čtvercová, dřevěná, dvoukřídlá. Na západním průčelí v přízemí tři okna s dřevěnými rámy. Zhruba uprostřed průčelí při terénu drobné na výšku obdélné okénko ze sklepa; zděné ostění. Osový vstup v severní fasádě je chráněný pozdější předsíňkou s pultovou stříškou (provizorní asfaltová lepenka). Nad vstupem patrná část obloukové supraporty. Po levé straně vstupu 2 a po pravé straně 3 na výšku obdélná okna; výplně stejné jako u ostatních oken. V pravé části fasády ještě drobný otvor do sklepa. V levé části fasády bylo ještě jedno okno, jak naznačuje cihelná zazdívka. Na východní fasádě 4 okna s dřevěnými rámy. Stavební vývoj Ke stavbě fary se zachovaly nesignované návrhy datované do roku 1745 (rok po požáru kostela), které mají všechny znaky rukopisu F. M. Kaňky (z jeho doložených plánů). Kaňka byl činný ve službách Černínů od roku 1705 až do bankrotu F.J.Černína v roce 1731 a navrhoval pro Černíny úpravy i jiných staveb v okolí. Protože Kaňka zemřel až v roce 1766, není vyloučen ani u této stavby, tím spíš, že i sloh budovy má všechny znaky jeho prostších staveb. Z doby výstavby se zachovaly kromě základního dispozičního rozvržení klenby, krov a některé vstupy a okna. Barokní je snad i členění fasád (lisény, korunní římsa). Půdní vestavba (vikýře) byla do krovu vložena později, ale zřejmě hned v těsné návaznosti na hlavní stavbu (zdivo, štíty, vstupy a okna původní). Během 19. století nedošlo k žádným rozsáhlým úpravám. Snad na počátku 20. století přistavěna předsíňka u severního vstupu.