Architektonicky patří budova polikliniky mezi objekty české moderny 20. let 20. století, má výrazné horizontální členění čtyřpodlažních hlavních uličních křídel, spojených oblým nárožím o třech podlažích, zakončeným terasou. Hlavní vstup do budovy zvýrazňuje výrazný vertikální hranol schodiště s předstupujícím rizalitem kryjícím vstupní prostor o dvou podlažích, ukončený opět terasou. Hlavní křídla budovy končí plochými střechami, dominantní výtvarný účinek je podtržen výraznými korunovými římsami nad 4. NP. Kolmo na hlavní křídla budovy její hmotu doplňují nižší dvoupodlažní dvorní křídla, která vytvářejí za dvoupodlažní halou s hlavním schodištěm atrium, komponované jako kryté. Reprezentativní až palácový vzhled budovy umocňuje posazení zvýšeného přízemí s obloukovými okny proti navazujícímu městskému nábřeží a materiálové provedení soklů a ploch fasád přízemí z kamene a umělého kamene, na které navazují fasádní plochy s probarvenými omítkami, záměrně strukturálně podtrhující horizontální a vertikální linie v členění působivých fasád světlé šedobéžové barvy. Budova se zvýšeným přízemím a 3-4 patry, střechy ploché, fasáda horizontálně členěna římsami, v místě vstupu vertikálně lisénami, vstup je vynesen rizalitem s 1. patrem a balkonem ve 2. patře, nároží řešeno konvex-konkávně. Sokl kamenný, zdivo cihelné, stropy železobetonové a dřevěné, fasáda břízolitová, okna dřevěná dvojitá, členěná, v přízemí polokruhově zakončená, v 1. patře velká obdélná, ve 2., 3. a 4. patře dvojice menších obdélných oken. Stavba má mimo hlavního representativního vchodu a schodiště i několik postranních vchodů a schodišť.