Kostel PM před Týnem Stavba započala kolem pol. 14. století, zřejmě od západu. Do 80. let 14. stol. byly dokončeny boční lodi, zdivo hl. lodi a závěru. Krov nad hl. lodí byl vyzdvižen až po r. 1457, do r. 1463 byl dokončen záp. štít a dostavěny věže až po horní ochoz. Na konci 17. století zde byla arch. G. D. Orsim vybudována kruchta. Po požáru r. 1679 byl obnoven krov a vystavěna jednoduchá nízká barokní klenba nad závěrem a hl. lodí. Rozmanité úpravy probíhaly rovněž v 19. a 20. století. Jedná se o bazilikální trojlodí s trojchórovým závěrem. Trojlodí je rozvrženo do šesti mírně obdélných polí v hl. lodi, jímž odpovídají čtvercová pole boční. Na západním konci stojí dvojice věží. K vých. poli již. boční lodi přiléhá kvadratická patrová sakristie a depositář, jež prošly regotizací. Na sev. straně chrámu mezi pilíři je umístěn vysoce umělecky hodnotný vstupní portál. Převýšený půlkruhový tympanon je složen z pěti opukových desek s reliéfním zobrazením Utrpění Páně a Ukřižování. V úrovni okosení portálové podnože jsou na rozích i uprostřed čelních stran opěráků osazeny nestejně silné konsolové příporky. Střední nejslabší vrcholí prostými hlavičkami. Vnitřní příporka je nejsilnější, lehce obalená kružbovým panelováním. Nese mohutné hlavice - vpravo postavy dvou andělů vedoucích lva a jelena, vlevo Mojžíš mezi sedícími anděly. Slabší vnější přípory, poněkud úsporněji členěné, vrcholí figurálními hlavicemi, vpravo proroci, vlevo orel, fénix a pelikán. Boční umístění portálu je v rozporu s tradičním situováním hl. vstupů u katedrál. Bylo podmíněno sevřeností Týnského kostela okolní zástavbou. Lomený záp. portál hl. lodi spočívá na zalamovaném odstupněném soklu. Ostění s osmi výžlabky prostřídanými hruškovci a oblounky má lineární ráz. Zevní archivolta je posázena kraby a vybíhá v kytku. Nad portálem je záp. průčelí hl. lodi otevřeno velkolepým šestidílným oknem a jemným složitým ostěním z pískovce. Jeho kružba navazuje bezprostředně na vzorec Martinické a Zikmundovské kaple Svatovítské katedrály. Uprostřed průčelí vystupuje trojúhelný štít hl. lodě, nejpůsobivější architektonický článek týnského hl. průčelí. Ve vrholu štítu je umístěna socha Panny Marie se svatozáří na půlměsíci. Hl. prostor kostela má ráz raně barokní z přestavby po požáru r. 1679. V závěru a při arkádových pilířích vyrůstají deformované sploštělé oblé přípory provázené oblounky a zakončeny barokními hlavicemi, jež nesou plastiky svatých. Klenba je nižší než byla klenba gotická a překrývá vrcholy lomených oken. Nástěnná malba v oválné malované kartuši se znakem Starého Města pražského a dvěma alegorickými figurami Zbožnosti a Síly po stranách s nápisem připomínajícím obranu Prahy proti Švédům v r. 1648. Umělecky vysoce náročné jsou dvě pískovcové sedile bočních závěrů, v jemně profilovaném pravoúhlém rámu. Křížová klenba sakristie se shoduje s klenbou depositáře, kde se však v rozích zachovaly tři figurální konsoly (andělé, lidské postavy v boji s nestvůrami a nestvůry) ryze parléřovského charakteru. Gotická nástěnná malba se nachází na již. stěně sakristie. Dnes je poměrně špatně zachována a porušena dodatečně probouraným oknem. Hodnotné vnitřní vybavení kostela.