Dům "U jelení hlavy" (dům Brabantský) Renesanční stavba na starším základu malého domu, který byl na přelomu 16. a 17. stol. přestavěn, po r.1660 rozšířen a dále přestavován. K zásadním úpravám došlo ale až v r. 1848, kdy podle plánu stavitele V. Řandy dostal dům dnešní pozdně klasicistní podobu (zejména fasáda, ale i krov). Další změny jsou doloženy v l. 1906 (stavitel Antonín Hulán), 1912 (portál krámce od J. Paroubka). Dům čp.218 sestává ze dvou samostatných objektů, na širší parcele hloubkového půdorysu leží hl. uliční budova a za obdélným pavlačovým dvorem jednotraktové zadní stavení. Přes raně barokní dispozici (před 1687), zachovanou v interiérech, je vnější dvoupatrová fasáda pozdně klasicistní (1848). V přízemí, které spočívá zásluhou klesajícího terénu na nestejně vysokém soklu, se objevuje kvádrová rustika. Pod dvěma levými osami je proražen polokruhově zakončený portál zdůrazněný klenáky v rustice, pod třetí okno, další se objevuje mezi poslední dvojicí oken. Podstřešní římsa je bohatě profilovaná, sedlovou střechu doplňuje dvojice nových sedlových vikýřů. Dvorní pavlače se uplatňují na hl. budově a vlevo tvoří spojnici se zadním stavením. V tomto spojovacím úseku je rovněž hl. domovní schodiště, přímé a jednoramenné. Zadní fasáda hl. budovy je pavlačová s jednoduchým pozdně klasicistním zábradlím se středními prstenci na hranolových prutech. Pavlače byly novodobě upraveny. Zadní křídlo je třípatrové, vlevo v přízemí se zachoval portál s uchy a kapkami. Okna mají stuhové šambrány. Sklepní prostory byly vyhloubeny pouze pod dvorem a zadní budovou, ale ve zcela odlišné dispozici od dnešní. Nepochybně tak patří dřívější stavbě, zřejmě renesanční etapě. Také kamenné klenby s cihelnými doplňky ukazují na renesanční původ. Patra mají odlišnou dispozici od přízemí; jsou pouze plochostropá, v některých místnostech se zachovaly fabiony. Při rekonstrukci jednoho z bytů 2. p. došlo k odhalení malovaného záklopového stropu a slohově shodného malovaného podstropního vlysu. Nalezené malby byly restaurovány (1996) a část podstropního vlysu byla rekonstruována. Barokní malby tohoto stropu jsou velmi blízké části maleb stropů v čp. 267/III, tvary rozvilin se těsně přimykají např. k malbám v čp. 177/III či 161/III.