Zakladatelkou tohoto poutního místa je Benigna Katerina z Lobkovic, která se patrně nechala inspirovat Loretou v Mikulove. Duchovní správa byla svěřena nedalekým kapucínům. Základní kámen byl položen 3. června 1626. Kopie zázračné loretánské sošky přišla do Prahy až následující rok. Celý areál vznikal postupně v několika etapách. Loretánský areál má pravidelné symetrické uspořádání. Architektonickým ohniskem je orientovaná Santa Casa, obklopená ze čtyř stran patrovými ambity se čtyřmi nárožními kaplemi a dalšími kaplemi ve středech kratších stran. Po stranách Santy Casy jsou symetricky umístěny dvě kašny. Ve středu východního ramene je situován chrám Narození Páne se dvěma vežemi - zvonicemi. Východní křídlo ambitu bylo rozšířeno do dvoutraktu přístavbou sakristie, v patře oratoří. Také západní křídlo je dvoutraktové, jednopatrové s hodinovou věží nad vstupní osou. Před hlavním průčelím je kamenná terasa, ohraničená kamenným zábradlím s podstavci pro plastiky andílku. Střechy nad jednotlivými křídly ambitu jsou sedlové, v nárožích upravené valbami. Nad nárožními kaplemi jsou střechy stanové, ve vrcholu s lucerničkami. Všechny věže nesou cibulové báně s lucernami a makovicemi.