Řadový městský dvoupatrový dům, obrácený třemi osami do Perštýnské ulice. Fasáda má žlutou barvu s bílými architektonickými prvky. Přízemí prolamují čtyři segmentově zaklenuté otvory. Vpravo nižší vstup do mázhauzu, který má pod nátěrem původní pozdně gotické ostění s přetínavými pruty a se znakovými štítky v rozích (znaky s motivem preclíků). Vlevo je situována soustava tří sdružených otvorů s ostěním, které imituje profilaci sousedního pozdně gotického. Dva širší otvory po stranách jsou vyplněny skleněnými výkladci, úzký otvor uprostřed slouží jako vstup, opatřený jednokřídlými dveřmi. Plochu přízemí pokrývá pásová rustika, na kterou navazuje jemně profilovaná kordonová římsa. Na římsu navazují články, členící horizontálně plochu fasády v patrech – na okrajích lizény s kvádrovou rustikou a po bocích okenních os a mezi osami hladké pilastry se stylizovanými kompozitními hlavicemi, doplněnými v poloze pod hlavicí mašlí a střapcem a nad hlavicí náběhem v podobě triglyfu. Pilastry i lizény jsou ukončeny na subtilní římse se dvěma profily, nad kterou následuje plochý pás a na něj navazující korunní římsa se zubořezem a listovými volutovými konzolkami. Všechna okna jsou do fasády zasazena hladce a mají šestitabulkové výplně. Jejich rámování tvoří v prvním patře profilovaný parapet se složitým zrcadlem parapetní výplně, která sahá na kordonovou římsu. Parapet přesahuje šířku oken na každé straně asi o 10 cm a zde začínají jednoduché vertikální lišty, které nesou zalamované konvexně vyduté profilované suprafenestry, doplněné ve střední části motivem mušle a střapcem. Okna druhého patra jsou rámována od otvoru odsazenou lištou, na kterou ve spodní části navazuje parapetní výplň a v horní profilovaná suprafenestra s konvexně prohnutými okraji a špičatým středem. Zadní fasáda má světle okrovou omítku, je tříosá s pravoúhlými okny, v současnosti z části překryta zahrádkou restaurace. Boční fasáda do dvora na Wernerově nádvoří má tentýž nátěr, je šestiosé s pravoúhlými otvory pro šestitabulková okna, zasazená do fasády hladce. Jen ve druhém patře jsou okna tří os vpravo zasazena do hladkých šambrán, barevností imitujících terakotová renesanční ostění. Druhá a třetí osa zprava jsou umístěny na hranolovém objektu bývalé vodárenské věže, která z fasády mírně předstupuje. Soustava střech je bobrovkami. Na předním domě je sedlová střecha se hřebenem souběžným s průčelím s vaznicovou krovní konstrukcí, zadní objekt kryje sedlová střecha s hřebenem kolmým na průčelí a pultové stříšky. INT: Objekt není podsklepen, protože se nachází na bývalém náhonu (jeho součástí je bývalá vodárenská věž). Má nepravidelný půdorys, po pravé straně chodba tvaru T vedoucí na malý dvorek, zadní trakt tvaru L pokračuje v ose náhonu. Chodba v přední části valená s lunetami, vlevo dvě místnosti spojené do jedné prostory překladem, plochostropé. Za příčným ramenem chodby dva obdélné prostory , pravý klenutý valeně, levá pozůstatek vodárenské věže zastropen klenbou do traverz. Zadní trakt tvořen třemi obdélnými prostory klenutými valnou klenbou s lunetami a úzkou chodbičkou klenutou segmentovou klenbou. 1. patro – v těle pokračuje vodárenská věž, plochostropá, ve středu dispozice široká síň klenutá valenou klenbou s lunetami a hřebínky, do které ústí trojramenné schodiště. Ve zdi vodárenské věže jsou zazděné portálky, kamenné a přetínavými pruty, omítnuté. Do ulice původně dva obdélné prostory, jeden z nich klenutý valenou klenbou s úzkými trojúhelnými lunetami a hřebínky, další plochostropý. V pravé části čtyři malé komůrky přístupné ze síně, dvě z nich klenuté do traverz, jedna valená, dvouramenné schodiště. V zadním traktu šest obdélných prostor, jeden klenutý pruskou plackou, další valenou klenbou s hřebínky. Druhé patro opakuje dispozici prvního, klenutá je opět síň, prostor v místě schodiště a přední levá místnost, síň klenutá valeně s trojúhelníkovými lunetami, přední místnost valeně, lunety ve tvaru trojúhelníka se zaobleným vrcholem. Zadní trakt dvoupodlažní.