Areál objektu čp. 32 je situován ve východní části obce Zahrádky, jihovýchodně od areálu zámku. Dům stojí na vyvýšeném skalním ostrohu nad údolím Robečského potoka, SZ stranou přiléhá ke komunikaci, ke které je okapově orientován. Hlavní okapové průčelí míří k zámku. Zadní okapová strana je pohledově exponována z údolí Robečského potoka. Mimo půdorys domu jsou v pískovcovém podloží vytesány sklepy, přístupné samostatným vstupem situovaným jihovýchodně od objektu. Zde se také nachází svažitá zahrada. Nejstarší zmínka o majiteli pozdějšího čp. 32 je známa k roku 1619 v urbáři novozámeckého panství, kdy je možné identifikovat nejstaršího známého majitele Gregora Langera, následně patrně jeho syna Adama, který svou nemovitost prodal v roce 1631 Martinu Tzschirnigovi, který od roku 1654 zastával úřad rychtáře. Od této doby se dům čp. 32 stává dědičnou rychtou. Dalším rychtářem byl i následující majitel Johann Heinrich Medicus, i jeho syn Wenzel Medicus, který nemovitost kupuje v roce 1682. K tomuto roku je doložena i existence krčmy či hostince. V roce 1683 dochází k zásadní přestavbě celého objektu, čemuž odpovídá i datace vyrytá v hliněné mazanině a dendrochronologická analýza. Vzhledem k jednotnému stáří dřevěných konstrukcí a stavebnímu řešení lze odvodit, že starší dům byl pravděpodobně v tomto roce zbořen a vystavěn objekt zcela nový v dnešním rozsahu. Další stavební změny písemné prameny podrobněji nezachycují. K roku 1727 je hostinec pojmenován jako „Neuschlößer Würths Hauß“ (Novozámecký hostinec). Na mapě stabilního katastru z roku 1843 je dům zachycen jako spalný, ve shodném půdorysu jak vznikl roku 1683, s kolmým křídlem na jihovýchodu. K objektu patřila v té době ještě drobná dřevěná nebo dřevohliněná stavba na obdélném půdorysu situována nedaleko od jižního rohu domu a dále ještě nespalná budova na obdélném půdorysu na protější straně přes komunikaci (stodola). K roku 1898 se dle vyryté datace vážou úpravy a rozšíření sklepních prostor. Další výraznou stavební změnou, která je přesně datována je úprava střechy a krovu, která proběhla v roce 1907. Starý krov byl patrně rozebrán a nově sestaven v jiné konstrukci, čímž došlo ke změně sklonu střechy a jejímu snížení. Ve střeše byly zřízeny pásové větrací vikýře a položena nová bobrovková krytina. Kolem tohoto roku asi došlo i k rozšíření kolmého jihovýchodního křídla a jeho propojení se vstupem do sálu/hospody. Někdy po roce 1907 následně došlo i k vybudování pavlače na jihovýchodní okapové straně jako přístupu k záchodu nad hnojištěm a zřízení stávajícího schodiště do patra. Od druhé poloviny 19. století pak byly realizovány úpravy v interiéru, které byly zřizovány v souvislosti se zvyšováním obytného komfortu (nové tahové komíny, omítané stropní podhledy, přezdění některých příček z cihel, výměna okenních a dveřních výplní). Dataci těchto úprav mohou doložit i zaknihované půjčky majitele z let 1904, 1906, 1910 a 1913. Rodu Medicusů a jeho potomkům patřil objekt až do roku 1945, kdy byl dům zkonfiskován a majitelé patrně odsunuti. Byli zde ubytováni zaměstnanci státního statku, kterému dům připadl v roce 1970. Roku 1971 dům získal soukromý majitel, od jehož dědiců jej koupil současný vlastník. Po roce 1988 byla zřízena vodovodní přípojka a vestavba koupelny, v roce 2009 byla provedena výměna bedněných štítů, odstraněna hliněná mazanina z půdy a vyčištěny sklepní prostory. 1. dům 2. sklepy 3. zahrada