- Katalogové číslo
- 1000144334_0002
- Kraj
- Pardubický kraj
- Okres
- Ústí nad Orlicí
- Obec
- Králíky
- Část obce
- Kopeček
- Katastrální uzemí
- Dolní Hedeč
- Adresa
- Králíky, č.p. 1
- Typ
- konvent; klášter
- Kategorie
- objekt
- Sloh
- baroko
Anotace
Klášterní konvent, vybudovaný v l. 1701-1710 kolem poutního kostela na Hoře Matky Boží původně pro řád servitů, později redemptoristů. V interiéru zachována nástropní malba s pohledem na klášter,s erby a vročením 1794.
Historický vývoj
Klášter a kostel se během padesátých let 20. století dostával postupně do dezolátního stavu, bez jakýchkoli vyhlídek na případnou obnovu. V době Pražského jara byl na nátlak věřících otevřen a veřejnosti zpřístupněn kostel. Vté době také započaly v konventu soustředěné Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie s postupnými obnovovacími pracemi na budově kláštera a po roce 1970 započaly i s obnovou kostela a celého poutního areálu.
Popis
Konventní budova o 3 křídlech je připojena středním křídlem na východní stěnu sakristie kostela. Jednopatrová budova s podkrovím, křížového půdorysu, postavená ze smíšeného zdiva, zastřešená valbovou střechou krytou plechem. Vodorovná křídla půdorysu o sedmi okenních osách (severní a jižní křídlo). Východní křídlo je kratší, vybíhá z východní fronty konventu o dvě okenní osy. Jednotlivá průčelí bez plastického členění jsou ukončena profilovanou korunovou římsou. Okna obdélná čtyřtabulková s horním větracím křídlem, rámovaná šambránou s páskou na obvodě, v přízemí na omítkových profilovaných parapetních římsách. Omítka z jemnozrnného břizolitu, vystupující články světle okrové, základní plochy - tmavý okr. Severní a jižní křídlo dvoutraktové, s průběžnou valeně klenutou chodbou se střídavými trojbokými lunetami, které se v některých polích stýkají svými hroty do křížových hřebínkových útvarů. V chodbě jsou dveřní otvory v obdélných kamenných ostěních s jednoduchým profilem. Místnosti v přízemí sklenuty valeně s lunetami. Refektář je zaklenut neckovou klenbou s pětibokými lunetami a čtyřlistým zrcadlem orámovaným štukovou profilovanou lištou. V zrcadle nástropní malba s pohledem na klášter, s erby a vročením 1794(?). V 1. patře je průběžná chodba klenuta stlačenou valenou klenbou. Ve střední části se nachází dvoulodní hala, zaklenutá českými plackami na pasech, nesených dvěma pískovcovými sloupy s hladkým dříkem s entazí, s patkou a hlavicí, plintem a abakem. Ostatní místnosti 1. patra jsou klenuty českou plackou, v letním refektáři (pracovně) valená klenba na pasech, s kruhovými medailony a zrcadly s profilovaným štukovým rámem. Budova je částečně podsklepená, v místnostech valené klenby s lunetami, vyzděné z lomového kamene.
Popis památkové hodnoty
Konvent a vůbec celý klášterní komplex je výrazným stavitelským a uměleckým počinem, který vzešel a byl zahájen z iniciativy královéhradeckého biskupa Jana Tobiáše Beckera a jako takový byl realizován z větší části v prvních dvou desetiletích 18. století.
Památková ochrana
kulturní památka rejst. č. ÚSKP 32737/6-3942 - klášter servitů s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie
Fáze ochrany: památkově chráněno
Zobrazit na mapě
Chráněno:od 3. 5. 1958národní kulturní památka rejst. č. ÚSKP 439 - Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Fáze ochrany: památkově chráněno
Zobrazit na mapě
Chráněno:od 1. 7. 2018
Plošná památková ochrana
Státní archeologický seznam (SAS)
- území s archeologickými nálezy III. kategorie
Zobrazení na mapě
Digitální dokumenty (MIS)
Využití
Roku 1701 se Tobiáš Jan Becker stal královehradeckým biskupem a v témže roce položil základní kámen ke stavbě kláštera, který přiléhá k poutnímu kostelu. Stavba byla dokončena roku 1710 a za duchovní správce tohoto poutního místa ustanovil biskup Becker členy řádu servitů. Původně klášter servitů, kteří na Horu Matky Boží přišli roku 1710. Od roku 1883, až do násilného uzavření roku 1950, obývali klášterní komplex redemptoristé. Od roku 1950 sloužil jako jeden z internačních táborů zřízených režimem pro věznění kněží, řeholníků a řeholnic. Po roce 1960 převzala klášterní budovu Česká katolická charita a soustředila v ní Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie. Ty zde žily v izolaci a pod dozorem státu až do své smrti, nesměly se stýkat s okolím, nesměly přijímat dorost, novicky. Po roce 1990 se na Horu Matky Boží vrátili do budovy konventu redemptoristé. Zásluhou pražské provincie a s výraznou pomocí Nadace Franze Jentchkeho byl obnoven a roku 1993 do provozu uveden v blízkosti kláštera vystavěný Poutní dům. V červenci 2002 odešly z kláštera Sestry Neposkvrněného Početí a k 1. srpnu 2002 byla na Hoře Matky Boží posílena komunita redemptoristů. V současné době ji tvoří tři spolubratři, kteří se kromě správy poutního místa věnují lidovým misiím.