Prostá, samostatně stojící budova, zděná z cihel, na betonových základech, obdélného půdorysu, jejíž technologické zařízení bylo původně situováno v přízemí, v patře, ale i ve speciálních úrovních mezi, nad i pod nimi. Z technologického hlediska byla tvořena samotnou plavírnou, drtírnou, lisovnou a ležárnou kaolinu, přičemž i byt správce byl součástí budovy. V současné době již neobsahuje nic z originálních dřevěných a kovových součástí technologie vyjma dvou mnohatunových kamenných mlecích kotoučů a základových betonových podest pro zařízení. Dochováno několik dřevěných schodišť v budově spojující obě technologická patra, betonový viadukt s úzkorozchodnou kolejnicí pro ruční vozíky, spojující 2. patro z JZ. strany se silnicí obkružující objekt po svahu na západě. Střecha budovy (konstrukce krovů obnovena, krytina nová) není původní. Chybí okna i s rámy, provizorně nahrazeny prefabrikovaným mřížovím.