Jednolodní, spresbytářem o 5-zi stranách, vedle se čtvercovou askristií na jižní straně, s mělkou předsíní v hlavním průčelí a kulatým schodišťovým výběžkem v koutě mezi ní a lodí. Vnějšek členěn pouze vysoko postavenými poměrně úzkými gotickými okny, po dvou na bocích lodi a po jednom na každé straně presbyteria. západní průčelí završeno pozdně-renesnančím obloučkovým štítem s vlaštovčími ocasy a reliéfní plastikou Krista. Hlavní portál s vyžlabenou hruškovcovou ustupující profilací nad soklem rozděluje za ní umístěná zděná supraporta na hrotitou prosklenou část světlíkovou a obdélníkovou s pseudoslohovými dvoukřídlými dveřmi. Na severní straně zazděn menší gotický portál s obdobnou profilací a s představěnou opisující hrotitou římsou na jehlancových konzolkách. Presbytář zajklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby se žebry hruškovcové profilace, s terčovými svorníky. Na jeho sev. straně obdélníkový sanktuář s vimperkem, s třílistovou hruškovou výplní a původní mřížkou se čtyřlistými čtvercovými rozetkami na koso stavenými v místech křížení hustých pochých horizontál a vertikál. Na jižní straně hrotitý sanktuář se sedlovým záklenkem a s kytkou ve vrcholu. Do sakristie zaklenuté klášterní klenbou cede pravoúhlý portál se skoseným ostěním a s pozdněbarokními dveřmi o dvou zalamovaných výplňových polích s uchy. hrotitý triumfální oblouk s profilovaným ostěním na římsových konzolách. V lodi trámový kazetový strop, třídílný, s čtvercovými travé po stranách a příčně řazenými odpovídajícími obdélníkovými uprostřed. Podobně podhled dřevěné kruchty rozdělen na ornamentovaná čtvercová pole. Dekorace vegetabilní, v čtvercových kazetách lodi tvoří rozvilinové rámce korunami ověnčených křížů. Okosy a zářezy trámových konstrukcí pojaty barevně, hřeby spojů soustruhovány a zlaceny - spolu s vertikálními soustruž, prvky parapetu kruchty tvoří působivou, malebnou dekoraci těchto pseudosohových prvků. V předsíni trámový strop s 4mi podélnými obdélníkovými poli je bez malované ornamentace. Na sev. straně malé gotické okénko s oboustranně zkosenými špaletami, na jižní plastická bosáž jeskyňky s malou soškou lurdské P. Marie. Gotické nástěnné malby v presbytáři: 2 gotické obrazy s fi gurálními výjevy, v 1. poli na jižní stěně jeden s vedutou. V horní části zřetelná jednolodní stavba kostela stojícího na kopci, obklopeného stromy či lesem. Kostel s perspektivně nesprávně namalovanou věží má půlkruhový závěr a je zřetelné oddělení lodi od chóru převýšením. Krajina ve výjevu je kopcovitá, skalnatá, stylizovaná a výrazně členěná. Místy jsou detailně malované rostliny a zřejmě zorané pole. Centrální mužská fi gura je v dlouhém rouchu na černém pozadí, jež může představovat skálu. Hlavu s vousy má mírně skloněnou, v rukou drží nějaké insignie, snad kříž. Z obou stran je postava obklopena živými bytostmi. Jedna z nich, vyzáblá se zvýrazněnými žebry, vztahuje ruce vzhůru, další má lidské nohy i paže, hlavu však zvířecí. Poslední je muž v podřepu či pokleku se zbraní v ruce. Pod výjevem je světlá nápisová páska s fragmenty černého textu. Pod ní je mírně přikrčený muž (vlevo), s aureolou světce, vousatou tváří a mnišskou kutnou, podle H. Vítové jde o patrona kostela sv. Jiljí. Ta je zobrazena napravo nad hlavou světce. Podle fragmentů figur na koních H. Vítová soudí, že jde o královskou družinu na lovu laně. Freska na evangelní straně znatelná klečící mužská fi gura v poustevnické kutně, jež vzhlíží k drobné žehnající polopostavě v pravém horním rohu pod nápisovou páskou. Po levé straně vítězného oblouku byl nalezen gotický černobílý pás, jenž lemuje oblouk. Nalevo (285 cm od země a 24 cm doleva od vítězného oblouku) byl nalezen fragment figurální malby (podle H. Vítové pozdněgotický). Jedná se o výjev Panny Marie Ochranitelky.