Vila č. p. 638 se nachází v ulici T. G. Masaryka, na bývalé reprezentativní vilové třídě, která je situována ve východní části Šluknova. Tento jednopatrový podsklepený dům s obytným podkrovím je postavený na pravidelném obdélném půdorysu, ze kterého na každé straně vybíhají na střed umístěné rizality. Hlavní čtyřosé průčelí je orientováno na sever a dominuje mu bohatě architektonicky členěný na dvakrát odstupňovaný rizalit, který je nad úrovní korunní římsy ukončený vysokým osmibokým vikýřem. Fasáda je v přízemí členěná štukovou pásovou bosáží, která kontrastuje s hladkou omítkou v prvním patře. Boční nároží i nároží rizalitu jsou zvýrazněná armováním, které však nezačíná v úrovni soklu ale přibližně v polovině fasády přízemí. Horizontální linie fasády tvoří vysoký sokl ohraničený průběžnou parapetní římsou, patrová římsa s hladkým vlysem, průběžná podokenní římsa v úrovni prvního patra a bohatě zdobená korunní římsa členěná na způsob antického kladí. Horní překlad korunní římsy podpírají volutové konzoly s akantovým listem, na které přímo navazuje vlys se štukovými motivy mušlí a vavřínových ratolestí. Vlys je v horní části vymezený římsou ve tvaru perlovce s vejcovcem. Předstupující rizalit je oproti zbytku fasády ukončený nízkou atikovou zídkou a osazený dvěma soškami, které představují dvě patrně chlapecké postavy s květinami. Všechny okenní osy severního průčelí jsou osazené za lícem zdiva trojkřídlými okenními rámy dělenými poutcem a příčníkem do tvaru písmene „T“, pouze rizalitová okna jsou širší a mají šestikřídlé okenní rámy. Narozdíl od okenních os v přízemí mají okna v horních podlažích segmentový tvar. Všechna okna jsou zvýrazněna štukovou edikulou, která je u oken v přízemí tvořená hladkými pilastry a trojúhelníkovým štítem, zatímco u horních okenních os je štít nahrazený přímým překladem. Cvikly horních oken jsou ozdobené štukovými ratolestmi a segmentový překlad je zvýrazněný klenákem. Nad rizalitovou okenní osou je místo klenáku štuková kartuš s datací „1897“. Západní průčelí s hlavním vstupem do budovy je narozdíl od severní fasády řešeno velmi jednoduše. Tříosé průčelí je v celé ploše hladce omítnuté, rytmizované pouze průběžnou parapetní římsou v úrovni přízemí a korunní římsou, která postrádá veškeré zdobné štukové prvky. Okna postrádají bohatě členěné edikuly a jsou doplněná jen podokenními římsami. Dominanta středového rizalitu je bohužel narušená nevhodným přistavěním komínového tělesa k jižní straně fasády, přesto průčelí dominuje římsoví balkónu situovaného nad hlavním vstupem v patře rizalitu. Zděná balkónová zídka je částečně prolamovaná a opakuje motiv oválu, který nalezneme také na parapetních polích severního rizalitu. Okenní osa a vstupní dveře směřující na balkón mají stejnou šířku a jsou segmentově zaklenuté a osazené jednokřídlými rámy. Hlavní vstup do budovy je osazený dobovými dvoukřídlými dveřmi, ke kterým vedou čtyři pískovcové schodišťové stupně. Obě dveřní křídla jsou členěná architektonicky pojednanými truhlářskými prvky, klapačka dveří je rozdělená na sokl, dřík a hlavici a jednotlivá pole dveřní výplně jsou zdůrazněná profilovanou šambránou. Prosklené výplně dveřních křídel jsou ukončené štítovými fabiony a chráněné kovanou mříží. Prosklená je také archivolta nade dveřmi, jejíž ozdobná mříž je doplněná číslem popisným. Jižní průčelí je opět zdobnější, ale velká část štukových prvků byla odstraněna během pozdějších přestaveb. Šestiosé fasádě opět dominuje středový rizalit s dalším vstupem do budovy a velkou segmentovou okenní osou v úrovni prvního patra, která osvětluje vnitřní schodiště. Okenní osy po stranách rizalitu a 1. východní osu v přízemí i v patře tvoří úzká jednokřídlá okénka sociálního zázemí budovy. Rizalitové osy jsou zasazené do štukových edikul korespondujících s členěním hlavního průčelí. Ostatní okenní otvory vyjma 2. východní osy v 1. patře, která je opět akcentována edikulou, doplňují pouze podokenní římsy. Zdobné štukové prvky korunní římsy se zachovaly jen na východní části fasády a na rizalitu, západní část průčelí je členěna lizénovými pásy. Při jihovýchodním nároží doplňuje jižní fasádu předstupující patrová přístavba se zimní zahradou zabírající šíři jedné okenní osy. Původně otevřená terasa byla jednoduchými balkónovými ochozy propojená s jižním i východním průčelím. Pozdější dostavba prosklené lodžie, tyto balkóny od sebe oddělila a zakryla původní architektonické členění fasády. Stavební úpravy z pozdějších let jsou patrné také na jednoduchém tvarosloví východního rizalitu, které kontrastuje s historizující podobou fasády v druhém plánu. Čelní strana rizalitu je v přízemí prolomená velkým americkým oknem, ke kterému po stranách těsně přiléhají dvě užší okna. V patře je schéma obdobné, pouze okenní osy mají segmentový tvar. K jižnímu boku rizalitu je přiloženo přímé schodiště do zahrady a přes dvoukřídlé prosklené vstupní dveře je možné vstoupit přímo do interiéru vily. V úrovni podkroví je mansardová střecha vily prolomená nad každým rizalitem jedním vikýřem s pultovou stříškou. Pouze na severní straně nahrazuje vikýř zděná osmiboká věžička, která je zastřešená kopulí s korouhvičkou. Střecha je v celé ploše krytá měděným plechem.