Objekt bývalé tvrze, později adaptovaný na barokní panskou sýpku je situován na západním okraji obce, v jejím nejvýše položeném místě, pod gotickým kostelem sv. Michala. Původem gotická tvrz byla součástí poplužního dvora, který se rozkládal jižním a východním směrem od panského sídla (hospodářské objekty dvora byly v 90.letech postupně demolovány a na jejich místě vznikly novostavby rodinných domků, takže původní podoba hospodářského dvora je zcela setřena). Severně od tvrze navazuje kamenná zeď, vymezující původně areál poplužního dvora, dnes ve funkci zdi tarasní. Pod ní při severozápadním nároží tvrze umístěn od východu přístupný valeně zaklenutý kamenný sklípek, na který před severním průčelím sýpky navazují další fragmentální zděné konstrukce. Do této plochy se rozvinula jedna z vývojových etap paláce tvrze, dnes zaniklá. Ve sklípku, přístupném po dnes již rozvaleném schodišti, leží stojka gotického portálu ze 14. stol. profilovaná okosením ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka (původem z tvrze, ve sklepě použita druhotně). Vlastní tvrz stojí v nejvyšším bodě hospodářského dvora v mírném svahu, klesajícího od západu k východu. Zděný objekt na lichoběžníkovém půdorysu o 5 x 3 okenních osách, s delší osou probíhající přibližně ve směru východ-západ, o 4 nadzemních podlažích, krytý valbovou střechou, krytina: tašky bobrovky. Zdivo převážně z lomového kamene, částečně s cihelnými dozdívkami; na fasádách (především na východním průčelí) patrné zbytky barokního členění s červenou základní plochou a bíle provedenými lisénami, při nárožích zdvojenými (plocha rozčleněna pravděpodobně i vodorovně po patrech); barokní sýpková okénka tvaru ležatých obdélníků doplňovaly šambrány s uchy, lemované jednoduchou plastickou páskou; na východním průčelí dochovány zbytky původních gotických omítek. Východní nároží stavby zpevňují mohutné opěráky z přelomu 19. a 20. stol., vyzděné ze smíšeného zdiva s převahou cihel. Korunní římsa kolem celého objektu profilovaná, barokní. Západní průčelí objektu trojosé, vzhledem k navýšenému terénu se jeví pouze jako dvoupodlažní. V levé části fasády osazeno obdélné pískovcové okenní ostění, pocházející z bývalé tvrze; okno bylo druhotně zazděné v době přestavby objektu na sýpku. Ostění má dochovanou vnější drážkou pro výplň a na levé stojce dvojici otvorů pro osazení pantů okenice. V ose severního průčelí ve spodním podlaží novodobě proražený obdélný vstup, kterému je předsazena nově zřízená dřevěná vstupní veranda. Nad vstupem prostý obdélný otvor, opatřený dřevěnou okenicí. V krajních osách obou podlaží dochována iluzivní okénka tvaru ležatých obdélníků, pocházející z barokního období, kdy byla tvrz přeměněna na sýpku. Severní průčelí o 5 okenních osách. V 1., 3.a 5. ose ve všech podlažích iluzivní barokní sýpková okénka tvaru ležatého obdélníka; ve 2. a 4. ose byla tato okénka nahrazena novějšími obdélnými průchozími okenními otvory, přičemž okna 3. podlaží (do obytné části) jsou zcela nová dvoukřídlá. Ve 2. ose zleva v přízemí dochováno pískovcové úzké ležatě obdélné „sýpkové“ okénko s provlékanou mříží, zřejmě druhotně sestavené z původních gotických ostění. Zdivo v západní části severního průčelí je pravděpodobně mladší konstrukcí a souvisí s barokní přestavbou objektu na sýpku po ubourání severního křídla bývalé tvrze. Východní průčelí trojosé, po stranách zpevněné masivními pilíři, dosahujícími až do úrovně třetího nadzemního podlaží. Zde jsou nejlépe dochovány zbytky původního barokního řešení fasád a na několika místech dokonce pozůstatky fasád předbarokních. Vstup v pravé ose přízemí obdélný, zřízený v době přestavby objektu na sýpku (dveře novodobé). Vlevo nad dveřmi původně segmentová, v pravé polovině zazděná nika, do níž byla v současnosti nevhodně vložena replika gotické střílny. V krajních osách opět iluzivní sýpková okna, ve střední ose okna na výšku obdélná (ve 3. podlaží nové dvoukřídlé okno do obytné části). Jižní průčelí pětiosé se zbytky barokní barevnosti, vzhledem ke zvýšenému terénu se z této strany uplatňují pouze 3 podlaží. V lichých osách zaslepená barokní sýpková okénka, v sudých osách mladší obdélná dvoukřídlá okna (v obytné části novodobá okna) s výjimkou nejnižšího podlaží, kde se sýpková okénka dochovala i v sudých osách – ve 2. ose zleva pískovcové ležatě obdélné okénko, druhotně skryté za částečnou cihelnou zazdívkou, a ve 4. ose zleva tvarově shodné okno v dřevěném rámu, obě s vloženou mříží. Na fasádě jsou patrné ještě předbarokní okenní otvory, příp. jejich záklenky – jednak v pravé ose mezi dvěma nejvyššími podlažími druhotně osazené na výšku obdélné okno s pískovcovým ostěním (shodného typu jako na západním průčelí), dále nad ním cihelný záklenek středověkého původu s dovnitř rozevřenými špaletami, stejně řešený záklenek o něco níže ve 4.ose zleva. V levé části jižního průčelí se dvakrát objevuje dvojice svisle kladených lomových kamenů (snad štěrbinová okénka ?). Interiér je výsledkem barokní přeměny bývalé tvrze na sýpku. Stropy dřevěné záklopové, patra jsou propojena dřevěnými přímými schodnicovými schodišti, situovanými nad sebou při východním průčelí objektu. Přízemí zaujímá pouze východní část půdorysu stavby, západní část tvoří skalní podloží, do kterého byla vylámána menší prostora, oddělená od východní části přízemí smíšenou zdí a přístupná od východu gotickým portálem s hrotitým obloukem, vyzděným s lomového kamene. Při archeologickém průzkumu byla při portálu odkryta část původní gotické podlahy z lomových kamenů. Třetí podlaží je v současnosti upraveno k bydlení. Krov hambalkový s ležatými stolicemi - barokního původu, zřízen pravděpodobně před polovinou 18.století v souvislosti s rekonstrukcí objektu na sýpku.