1) Pražská brána 2) Prácheňská (JV) brána 3) jižní branka k Otavě 4) dochované úseky hradební zdi Z původního městského opevnění se dochovaly různě dlouhé úseky hradeb kolem dokola celého města. Hradba, která původně vrcholila cimbuřím, není nikde zachovaná v celé výši. Do původní doby výstavby patří i obě brány, které své stáří prozrazují již svým situováním uvnitř hlavní hradby, což je typické pro 13. stol. Před hlavní hradbou se prostíral parkán. Na svoji dobu (14.stol.) má běžnou šíři 6-11m. Daleko výrazněji než hlavní hradba se dochovala v úsecích parkánová zeď. Nedílnou součástí parkán. zdi jsou pravoúhlé, dovnitř otevřené bašty, které lze klást až do doby pozdní gotiky, kdy se těžiště obrany přeneslo na parkánovou zeď. Za parkánem následoval příkop 15 i více metrů široký, který je dnes již téměř zcela zasypán. Nad příkopem se zvedal val. Městské hradební zdi se dochovaly v proměnlivé výšce, zhruba od 1,5 do 5 metrů, v západním úseku pod masnými krámy dosahuje hradba výšky 6-8 metrů. Korunu kryjí jednak drny, jednak ploché kameny nebo cihla. Některé úseky hradebních zdí byly později zakomponovány do obvodových zdí mladších staveb. 1) Pražská brána Nejlépe dochovanou částí měst. hradeb je Pražská (Červená) brána, která se nachází na konci Plzeňské ulice, jež směřuje z náměstí směrem k severu. Původně cca 13m vysoká stavba čtvercového půdorysu z lomového kamene, nároží kvádrována. Hranol věže je nad klenutým průjezdem rozdělen do 3 plochostropýcch pater a později nadezněný ještě dalším, cihelným podlažím. První patro brány bylo přístupno portálkem v západní stěně stavby, jehož práh se dnes nalézá asi 4,6m nad úrovní terénu. V přízemí se otevírá lomený oblouk s okosenou hranou a náběžními římsami. V jižním průčelí v prvním patře nad lomeným vjezdem je štěrbinové okénko. Horní patro orámované malovanými červenými pásy. Bránu kryje stanová střecha s námětky. Na severním průčelí po levé straně přízemí dochována kladka na vytahování mříže. 2) Prácheňská brána Z původní věžovité brány zbývá jen obvodové zdivo přibližně do výše patrové římsy sousedního stavení. Z vnitřní i vnější strany je prolomena lomeným obloukem vlastního vjezdu. Ostění je okoseno a pod patkou okosení vystupuje ještě široký sokl. 3) jižní branka k Otavě Na jižním okraji Podbranské ulice je umístěna branka. Tvoří ji polokruhem zaklenutý, 2m široký průchod ve vnitřní hradební zdi. Nad otvorem brány pokračuje ještě přibližně 1,5m zdiva. Před branou předsazen nepatrně nižší, 40cm široký pas. Po stranách uličky pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachován zbytek ostění vnější branky. 4) dochované úseky hradební zdi Charakteristická neobvykle malá tloušťka hlavní hradby města je cennou pomůckou při rozlišování původních úseků zdi. Parkán je výrazně zvýšen vrstvou navážek. Tloušťka parkánové zdi 60-70 cm vykazuje odlišnou stavební techniku oproti hlavní hradbě. Dochované úseky městského opevnění jsou na S a Z straně zámeckého areálu a pod děkanstvím, dále vedou směrem k jihu podél masných krámků, za čp. 57 směrem k jižní brance. Pokračují podél jižní a jihovýchodní strany městského centra. Na východní straně jsou dochovány zdi za domy čp. 81, 83, 506 a 116. Na severní a severovýchodní straně města chybí hmatatelné důkazy o průběhu opevnění, ale hranice parcel poskytují významnou indicii ke stanovení jeho průběhu. Fragmenty zdí lze najít pouze u čp. 496, 33, 178 a 179.