Výšinné sídliště bylo situováno na trojúhelníkovité ostrožně obtékané na Z, J a V straně Kremžským potokem a na S straně řekou Vltavou. Skalnatá ostrožna v nadmořské výšce 470 m je ze tří stran obklopena příkrými srázy, na SZ straně přechází v úzkou šíji, která je zakončena skalní stěnou, nad níž terén stoupá k bezejmennému návrší (541 m n. m.). Celé temeno ostrožny zabírá zřícenina středověkého hradu, při jehož stavbě byl její povrch snížen až o několik metrů, čímž byl zničen celý vnitřní areál hradiště. Zabíralo-li celé temeno ostrožny, pak mělo oválný tvar o délce asi 150 m a šířce 80 m. Na J předpolí hradu se rozkládal dnes již zaniklý latrán. Zbývající svahy ostrožny jsou porostlé smíšeným lesem a křovinami. Vnitřní plocha hradiště a jeho opevnění bylo zničeno patrně již ve středověku. Archeologické situace z doby bronzové zůstaly zachovány především na S svahu nad řekou. Výšinné sídliště na Dívčím Kameni, které je situováno ve strategické poloze na ostrožně nad soutokem dvou vodních toků, je významnou archeologickou lokalitou z přelomu starší a střední doby bronzové. Přestože jeho centrální část zanikla při stavbě středověkého hradu, v okrajových částech a zejména na svazích ostrožny zůstaly zachovány cenné archeologické situace. Během archeologického výzkumu v letech 1962 – 1971 byl získán rozsáhlý soubor nálezů, který představuje základní korpus pro poznání hmotné kultury závěru starší doby bronzové v jižních Čechách. Další nálezy dokládají osídlení lokality též v mladší době bronzové a době laténské.