Kromě stříbrného oltáře s ikonou Panny Marie svatotomské - Palladiem města Brna, vzácnou byzantsko-italskou ikonou Madony s Ježíškem darovanou císařem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi pro augustiniánský klášter, je nutné zmínit další mimořádné vybavení interiérů, zejména barokní hlavní oltář a skupinu oltářů bočních s malířskou a sochařskou výzdobou od předních uměleckých tvůrců Ondřeje Schweigla, Felixe Antonína Schefflera, Ignáce Raaba, Josefa Tadeáše Rottera, Sweiglovu kazatelnu či monumentální pozdně gotický bronzový sedmiramenný svícen. Výše uvedený stříbrný oltář je ojedinělým a velmi kvalitním dílem uměleckého řemesla z první poloviny 18.století. Jedná se o dílo z tepaného měděného plechu, zčásti zlaceného, převážně pak překrytého stříbrem; některé detaily jsou lité. Oltář se skládá ze skříňového tabernáklu a z baldachýnového retabula završeného korunou; nad tabernáklem nese dvojice andělů skříňový rám s deskovým obrazem Madony s dítětem, (snad z 2. poloviny 13.stol.). Stříbrný oltář zhotovil v letech 1735-36 augsburský zlatník Johann Georg Herkommer; architekturu provedl Christian Friedrich Rudolph, figury vytvořil Johann Jakob Herkommer podle modelů neznámého brněnského sochaře, snad J. J. Schaubergra, zaměstnávaného v té tobě augustiniány na výzdobě mariánské kaple. Oltář původně určený pro mariánskou kapli augustiniánského kostela sv. Tomáše v Brně (dnes v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně) představuje ojedinělou kovoliteckou a současně stříbrotepeckou práci.