Areál hradu je situován na strmém vápencovém ostrohu, který tvoří jižní výběžek Kněží hory, oddělený od stoupající svahu na sev. straně úzkým příčným sedlem. Sedlo bylo při stavbě hradu prohloubeno šíjovým příkopem, vysekaným ve skále. Ostroh, rozšířený na J příčným hřebenem, spadá příkrými skalnatými srázy k V a J do Studeného dolu a k Z do Hlubokého dolu, jímž protéká Mořinský potok. Obě úzké hluboko zaříznuté rokle se pod ostrožnou spojují v poněkud širší údolí, které se svažuje dolů k J - JZ k širokému úvalu řeky Berounky. Ve Studeném dolu a navazujícím údolí leží někdejší podhradí, dnes městečko Budňany. Vlastní jádro hradu, vnitřní hrad, se rozkládá na třech výškově odstupněných terasách, uměle vysekaných ve skále úzké ostrožny, klesající od S k příčnému hřebeni na J. Vnitřní hrad sestává ze tří samostatně stojících částí. V nejnižší poloze, v místě kde je ostroh rozšířen příčným hřbetem ve směru V - Z, stojí obytný císařský palác. Při sev. straně paláce je úzký dvůr, uzavřený na S téměř kolmou skalní stěnou, která odděluje dolní palácovou terasu od střední terasy vnitřního hradu, na níž stojí menší dvoupatrová hranolová Mariánská věž. Nejvyšší sev. terasu ostrohu zaujímá mohutná obytná čtyřpatrová věž obdélného půdorysu s neogotickým podsebitím a hranolovým schodišťovým přístavkem v úrovni spodních dvou pater na jižní straně. Obě věže, propojené navzájem krytým dřevěným mostem, mají charakter klasického donjonu, který spojuje v jediné stavební formě obrannou a obytnou funkci. Velká věž je od ostatních budov vnitřního hradu oddělena samostatným opevněním. Na záp. straně na nižší terase přiléhá k vnitřnímu hradu dolní hrad s purkrabským dvorem. Purkrabství odděluje od horního hradu vysoká hradební zeď s vysokou hrotitou branou. Z purkrabského dvora sestupuje schodiště na níže položený protáhlý dvůr se studniční věží. Opevnění vnitřního hradu na záp., vých. a zčásti již. straně tvoří hradební zeď s ochozy a cimbuřím. Podél vých. a již. strany vnitřního hradu se táhne neširoký pás parkánu, který původně obíhal i purkrabský dvůr. Vnější hradební zeď ohraničuje na záp. straně hradu strmě k V stoupající nezastavěný skalnatý terén jakéhosi předhradí nebo přihrádku, který má charakter parkánu. Svah přihrádku, jímž vede jediná přístupová cesta do hradu, je zpevněn opěrnou tarasní zdí. Původní vstup byl přes šíjový příkop po padacím mostě věžovitou branou Voršilkou. Při pozdně gotických úpravách byla cesta přeložena, Voršilka byla zazděna a změnila se tím v neprůchozí hradební věž. Na dně příkopu byla postavena nová brána, na jejímž místě dnes stojí její neogotická rekonstrukce. Za touto branou stoupá cesta k druhé věžovité bráně s lomeně zaklenutým průjezdem, ústícím do purkrabského dvora. Také tato brána byla koncem 19. stol. zcela přestavěna. Součástí opevnění jsou i zbytky dvou hradebních zdí, které sbíhaly z hradního ostrohu dolů do údolí, která přepažovaly. První zeď šla od studniční věže k Z do Hlubokého dolu, druhá příčná zeď sestupovala od parkánu při JV nároží paláce do Studeného dolu. Obě zdi, opatřené branami, uzavíraly v době nebezpečí údolní cesty. Dochovaly se pouze v nevelkých fragmentech. V přihrádku mezi první a druhou branou nad cestou stojí renesanční sloupová Boží muka tradiční formy z narůžovělého mramoru, nepochybně z 2. poloviny 16. stol. Součástí památkově chráněného areálu je několik objektů, situovaných mimo ohrazení hradu. Za ostrou zatáčkou přístupové cesty na malém prostranství před vstupem do šíjového příkopu stojí jednopatrová budova hostince "U Karla IV." čp. 173 (dnes muzeum voskových figurin). Výše nad hostincem po levé straně přístupové cesty je umístěn pamětní kříž, vytesaný z tvrdého pískovce, datovaný r. 1762. Před první hradní branou po pravé straně cesty ve výklenku novodobé zídky stojí litinový kříž s korpusem na kamenném hranolovém podstavci. Předmětem ochrany je: císařský palác čp. 172 s nádvořím a schodištěm; kostelní (Mariánská) věž; velká věž; purkrabství s nádvořím; hradní brána Voršilka; první hradní brána; druhá hradní brána; hradební věž studniční; hradební zeď vnitřního hradu; opevnění velké věže se 4 hláskami a dolní baštou Krchůvkem; hradební zeď předhradí; hradební zeď purkrabství a přístup ke studni; parkánová zeď; spojovací most mezi věžemi; zbytek hradební zdi do Hlubokého dolu; zbytek hradební zdi do Studeného dolu; Boží muka; šíjový příkop; pamětní kříž; hostinec "U Karla IV." čp. 173; litinový kříž a pozemky vymezeného areálu.