Obdélný jednolodní kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem orientovaným na východ. Kostelu na protější straně dominuje vysoká hranolová třípatrová věž s portikem, ve kterém je vstup do kostela. Těsně nad portikem je viditelná kruhová rozeta. V nárožích věže v úrovni přízemí vystupují hranolové pilířky zdobené obloučkovým vlysem a završené sedlovou stříškou. Věž je zdobena v úrovni prvního patra lizénami s obloučkovým vlysem. Jednolodní stavba kostela obsahuje na severovýchodní straně při presbytáři sakristii, a na severozápadní a jihozápadní straně předsíň. Kostel je členěn obdélnými okenními otvory završenými odsazeným segmentem se zdobnou barokně utvářenou šambránou s kapkami a středním předstupujícím klenákem. Okna v závěru kostela jsou jednodušší završené segmentem a orámovány šambránou. Jsou zde opěrné pilíře, které jsou zakončeny jemným esovitým prohnutím. Ze sedlové střechy nad lodí na východní straně vystupuje úzká sanktusní věžička. Věž kostela je završena jehlancovou střechou, na kterou nasedají čtyři osmiboké vížky. Předmětem ochrany je kostel - stvaba a pozemek č.par. 1, socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Jakuba na pozemku č.par. 1 a pozemek č.parc. 3203/1 (část). Popis interiéru: Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, členěnou do tří travé, nesenou sdruženými pilastry. Triumfální oblouk je zaklenut stlačeným segmentem. Presbytář je klenut plackovou klenbou a závěr paprsčitou klenbou do kápí, dělených plochými pasy. Ve dvou polích klenby presbytéria a tří polích klenby lodi je nástropní malba. Dvě fresky jsou též v presbyteriu na severní stěně a na vítězném oblouku z obou stran. Nástropní malby z legendy sv. Jakuba jsou od J. Umlaufa z roku 1860. Za pozornost stojí kamenné sanktuárium v závěru kostela, zakončené trojlistem. V závěru z každé strany je nika s konchou, zdobenou štukovou mušlí. Na západní straně je zděný uprostřed vydutý chór nesený dvěmi hranolovými pilíři se třemi arkádovými oblouky. Pod chórem je prostor zaklenutý třemi poli křížové klenby. Jižní předsíň ke zaklenuta plackovou klenbou zdobenou jemným štukovým barokním dekorem (voluty, rohové pilastry). Proti sobě jsou výklenky zakončené segmentovým obloukem a dvě oválná okénka. Protější severní předsíň je odlišná. Tato místnost je sklenuta křížovou klenbou s nikami naproti sobě s oválnými okénky. Dalším důležitým prostorem je sakristie, klenuta plackovou klenbou, je již novodobě upravena (sociální zařízení, nová dlažba, dveře apod.). Ze sakristie je na západní straně žulový pravoúhlý portál s barokními jednokřídlými dveřmi do prostoru dřevěného točitého schodiště, vedoucí do oratoře. Oratoř je plochostropá místnost s prkennou podlahou. Okenní i dveřní otvory jsou v segmentem zaklenutých výklencích, nad kterými je jemný štukový dekor (pás zakončený z každé strany volutou). Štukový volutkový nadokenní a naddveřní dekor vždy přechází v profilovanou římsu. Dochovala se celá řada hodnotných prvků - původní kamenné kropenky na svěcenou vodu, barokní dveře, okna i dveře kryté mřížkami s květinovým dekorem a pod. Kolem kostela (část uložená v interiéru lodi) jsou úseky kovového zdobného zábradlí. Časové určení kostela: V jádru gotický kostel z 2. pol. 13. století (uváděna datace 1298). Po přestavbách v roce 1560 a zejména v roce 1795 získal nynější podobu s obdélnými segmentově završenými okny a dvěmi postranními předsíněmi. K úpravám exteriéru v pseudorománském stylu (věž) došlo v roce 1869. V roce 1969 byl kostel opatřen novou omítkou. K 700. výročí kostela v roce 1998 byl kostel nově zastřešen a omítnut. Morový sloup se sochou sv. Jakuba stojí při severní stěně věže kostela sv. Jakuba, na terase mezi nárožním pilířkem věže a západní průčelní zdí lodi kostela. Materiál je žula (podstavec, sloup) a pískovec (socha). Na kamenné čtvercové základně je postaven hranolový podstavec. Čelní stěna má uprostřed v oválné kartuši, rámované boltcovým ornamentem, tesaný nápis psaný kapitálou. Nápis pak pokračuje na celé ploše pravého boku hranolu (viz doplňkový list). Na protilehlé boční straně podstavce je ve vpadlém oválném zrcadle vystupující reliéf kupecké značky ve spodní části s motivem srdce. Zadní strana podstavce obsahuje prázdné oválné zrcadlo. Na podstavci je postaven sloup s entazí, který je v dolní části zdoben reliéfem čtyř vztyčených listenů akantu v pravidelných odstupech. Na čelní straně je součástí sloupu kovová konzola, na které bývala připevněna lucerna (ještě na fotu z roku 1985). Na výrazné římsové hlavici stojí socha sv. Jakuba v podživotní velikosti.Váha těla spočívá na pravé noze, levá je postavena vpředu. Světec je oděn v poutnické roucho, pravou polovinu těla zahaluje pláštěm s pravou rukou položenou na prsou. Viditelné jsou vyšší boty se shrnutým okrajem. V levé ruce drží poutnickou hůl. Světec je ztvárněn s plnovousem a kloboukem s mušlí. Sloup je z roku 1680. Socha z dílny svatohorské (?). Socha byla restaurována sochařem M. Hruškou v roce 1970. Stav je relativně dobrý. Raně barokní morový sloup datovaný rokem 1680 byl zhotoven na památku uzdravení příbramským kupcem Pivcem. Podle tradice původně stával před vchodem na hřbitov u kostela (spolu s krucifixem). Místo sv. Jakuba původně nesl sochu sv. Rocha. Velmi kvalitní socha sv. Jakuba je připisována dílně svatohorské (M. Hueberovi (?)). Socha sv. Jana Nepomuckého je situována na jihozápadní straně kostela, na terase mezi jižním opěrným pilířem věže a západním průčelím lodi kostela. Materiál podstavce žula, materiál sochy pískovec. Podstavec se sochou stojí na obdélné dvoustupňové základně. Vysoký podstavec křížového půdorysu s širším profilovaným soklem. Všechny čtyři strany soklu jsou zdobeny vyrytým obdélným zrcadlem s vykrojenými rohy. Boky dříku jsou mírně konkávně prohnuté a uprostřed nesou oblounovou vodorovnou římsu.Uprostřed čelní strany dříku jsou viditelné stopy po doplňku (obdélná nápisová deska?). Římsová hlavice podstavce je pravoúhle zalamovaná. Na římse stojí obdélný sokl sochy s konkávně prohnutými stranami.Uprostřed čelní strany soklu sochy předstupuje lucerna na výrazné konzole.Socha sv. Jana Nepomuckého je ztvárněna v životní velikosti v tradičním pojetí. Váha těla spočívá na pravé noze, levá je výrazně pokrčena. Světec oběma rukama přidržuje krucifix, který opírá o pravé rameno. Typické je ztvárnění roucha sv. Jana Nepomuckého, plnovousu i biretu na hlavě. Povrch kamene je zvětralý, místy se odlupuje (plášť sochy). Socha vyžaduje základní restaurátorské ošetření. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého průměrné úrovně je patrně dílem místní kamenosochařské dílny (Spineta?) z první poloviny 18. století. Umístění u kostela sv. Jakuba je druhotné z počátku 19. století. Původně socha stávala na náměstí před tzv. Starou rychtou, která se již nedochovala. Doklad místní dobové produkce.