Zámek s parkem a oborou se nachází ve východní části města Březnice, při pravém břehu řeky Skalice. Zámecká budova zaujímá severozápadní západní okraj nepravidelného areálu, který jižně pokračuje anglickým parkem a dále východním směrem rozlehlou zámeckou oborou. Jádrem komplexu je dvoupatrový zámek s uzavřeným nádvořím a kaplí, přiléhající k jeho východní části a vymezují jej rozsáhlé hradební zdi s baštami a ohradní zdi s branami. Šlechtické sídlo, půdorysem vzdáleně připomínající nepravidelný ovál, jehož budovy jsou seskupeny kolem centrálního lichoběžníkového nádvoří, je výsledkem několika stavebních etap z 13. až 17. století (v období 1. poloviny 16. století se na úpravách mohl podílet i Benedikt Ried). Nejvýraznější stopy na podobě zámku zanechaly renesanční přestavby z 2. poloviny 16. a počátku 17. století, které v dispozici navázaly na středověký palác s opevněním. V tomto období, kdy vlastnil Březnici rod Lokšanů, bylo postaveno reprezentativní sídlo sjednocené typickou sgrafitovou fasádou s motivem psaníček. Palác do své hmoty pojal i středověkou baštu, z níž po úpravě vznikla dnešní zámecká dominanta - hranolová věž s vlašskou helmicí. Poslední zásadní stavební akcí, která proběhla za Přibíka z Jeníška, byla stavba parkánu a přístavba zámecké kaple z 20. a počátku 30. let 17. století, vybíhající jako jediná z uzavřeného zámeckého prostoru. Renesanční přestavby zámku se řadí k významným stavebním počinům renesančního stavitelství v Čechách. V Březnici nacházíme jedny z prvních psaníčkových sgrafit na našem území (1548–1551), řadu velmi kvalitních kamenických prací a hlavně tzv. Lokšanskou knihovnu s původním zařízením z roku 1558. Předmětem ochrany je areál zámku s kaplí, hradební a ohradní zdi s baštami a branami, výklenková kaple, park, obora a k tomu náležející pozemky.