Dům se rozkládá na obdélném půdoryse s připojeným odskočeným obdélníkem půdorysu dvorního rizalitu, je krytý úseky valbové střechy, fasády do dvora jsou hladké nezdobené, průčelní fasáda do náměstí má obdobné architektonické členění jako sousední dům čp. 1114, liší se pouze absencí lodžií na vnějším plášti čp. 1113. Fasáda dotčeného objektu čp. 1113 je v centrální části akcentována mělkým a široce rozloženým rizalitem, neseným mohutným pásem kladí na masivních obloučkových konzolách nad parterem. Kladí nad konzolami odděluje přízemí od prvního patra, rizalit je tak vynášen od 2.NP a vybíhá až nad 5.NP, kde je korunován výrazně plastickou vrcholovou obloučkovou atikou. Obloučkové motivy z atiky jsou typickým prvkem rondokubismu dvacátých let, zde je Freiwald v souladu s principy národního slohu použil navíc jako tradicionalistický motiv spjatý s místem a odkázal jimi na renesanční obloučkové atiky pardubických renesančních měšťanských domů. Mělké předsazení rizalitu je na fasádě architektonicky umně kompenzováno velkolepým sloupovým řádem, v němž masivní hranolové pilastry s hranolovými hlavicemi přecházejí od „kubistického“ motivu k modernistickému klasicismu. Rizalit má čtyři osy a po bocích jej v nečleněné základní ploše fasády s hrubozrnnou tvrdou omítkou doprovázejí dvě okrajové okenní osy, výplně v osách vedle rizalitu jsou osazeny v prohýbaných štukových šambránách v tvarosloví národního dekorativismu. Poslední podlaží je odděleno výrazně pravoúhle profilovanou patrovou římsou a jeho plášť je dekorován lícovým cihelným obkladem. Omítkové vrstvy na vnějším plášti jsou po obnově a jsou opatřeny soudobým barevným nátěrem v kombinaci okrově žlutá a bledě modrá. U některých bytových jednotek jsou dochovány původní dřevěné špaletové výplně okenních otvorů (jinde zčásti nahrazené soudobými výplněmi s výklopnými křídly při zachování členění okenních rámů). Barevnost okenních výplní je převažující bílá v kombinaci s červenou na vnějším líci.