Areál bývalého kláštera klarisek byl postaven v duchu pozdního baroka stavitelem Matějem Kniebandlem a skládá se z kostela sv. Kláry, postaveného podél uliční čáry a za ním se rozkládajícího souboru konventních budov. Kostel sv. Kláry je navržen olomouckým stavitelem Václavem Bendou v roce 1772; má sálovou dispozici s podélnou lodí, symetricky zúženou na východě - presbytář a na západě - vstup. Rohy lodi, kněžiště i předsálí jsou zaobleny. Prostor hlavní lodi je zaklenut trojicí plackových kleneb od sebe oddělených klenbovými pasy, ukotvenými v obvodové stěně a opticky pokračujícími v zjednodušených štukových klasicistních dvojicích sloupů. Členění interiéru i exteriéru kostela je značně úsporné a málo plastické. V interiéru kostela je provedena pouze malířská výzdoba z 19.stol. ve stylu francouzského klasicismu. Na klenbách je grisajová iluzivní výmalba tvořená putti s vázami a štíty, rozety na oknech a iluzivně malované římsy a rámování oken. Vnější jižní průčelí je členěno pilastry s čabrakovými hlavicemi na jednotlivá pole, zdobená ve spodní části vystouplými zdobnými obdélníky a v horní půlkruhovými okny s plochými archivoltami završenými lichoběžníkovými klenáky. Na zaoblených nárožích jsou v poli umístěny pouze obdélné rámy. Ve středním poli lodi je umístěn hlavní portál s nakoso postavenými polopilíři po stranách, jehož hlavice nesou úseky kladí. Vstup je půlkruhový, drobně profilovaný, s dveřmi klasicistního charakteru. Nad portálem je osazena ozdobná pískovcová deska na paměť věnování kostela studijní knihovně v roce 1785. Střecha je valbová s třemi pozdně barokními vikýři. Areál dvoupatrových konventních budov tvoří spolu s kostelem uzavřený obdélný klášterní dvůr. Vnější průčelí i strany vnitřního nádvoří jsou členěny vysokým pilastrovým řádem s čabrakovými hlavicemi. Okenní otvory jsou obdélníkové, pouze na nádvoří a východní křídlo mají v přízemí okna nahoře ukončena stlačeným oválem. Severní křídlo je postaveno na původním svahu a přečnívá svou hmotou jak na východě tak i na západě z komplexu klášterních budov. Objekty jsou s výjimkou přestavěného východního křídla dvoutraktové, přičemž trakt obcházející nádvoří slouží jako spojovací chodba v přízemí a prvním patře zaklenuta plackami s širokými pásy a v druhém patře s rovným stropem. Tříramenná pilířová schodiště jsou umístěna na severním konci východního křídla a na jižním konci západního křídla. Místnosti v prvním patře a přízemí jsou klenuty plackami do širokých pasů kromě sálu v patře východního křídla, který má dřevěný trámový strop. Dvojice místností na západním konci severního křídla a některé prostory západního křídla jsou zaklenuty valenými klenbami s výsečemi či křížovými. Druhé patro je plochostropé jen sál ve východním křídle má vyřezávaný dřevěný trámový strop. Prostory jednopatrového východního přístavku mají rovné stropy. Vzhledem ke svažitému terénu existují dva suterény. První omezený na severní západní a severní konce východního křídla má klenby křížové, druhý suterén pod severním křídleme zaklenut valenou klenbou. Krov původní pozdně barokní. Do vnějšího nádvoří se vstupuje jednoduchou půlkruhovou branou s profilovanou atikou. Na západní straně vnějšího nádvoří je postavena patrová jednotraktová budova o čtyřech polích. Severní místnosti v přízemí i patře mají klášterní klenbu s koutovými výsečemi. Za nimi následuje tříramenné schodiště a místnost zaklenuta valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi. Při schodišti je sklep zaklenut valenou klenbou. Budova má prostou pozdně klasicistní fasádu.