Dvoupatrová budova směřuje svými delšími průčelími do Tyršova náměstí a do ulice Na Valech. Průčelí směřující do ulice Na Valech je v první patře prolomeno čtyřmi a ve druhém sedmi obdélnými okenními otvory s kamennými ostěními a bez výplní. Fasáda je jinak zcela hladká bez architektonické výzdoby. V pravém bočním průčelí jsou pak další okenní otvory s ostěními - dva jsou obdélné, třetí (v pohledu na fasádu zcela vpravo) je zakončen lomeným obloukem. Ostění na těchto průčelích jsou novodobá, taktéž cementové omítky jsou až z 80. let 20. století. V autentické podobě je zachováno průčelí směřující do Tyršova náměstí. Jeho pravá část je zakryta dalším objektem, vpravo zůstalo torzo původního segmentem ukončeného náročně ztvárněného gotického ústupkového portálu a vedle něj okenní otvor. Dva obdélné okenní otvory jsou pak v dalším patře. Fasáda je zcela bez omítek, je z ní patrné rozmístění původních gotických okenních otvorů i pozdější barokní zásahy. Střecha je valbová, krytá glazovanými prejzy. Vznik původního opevněného sídla se dle historických pramenů datuje do poloviny 14. století, první písemné zmínky o něm jsou v listinách Karla IV. Hrad byl vystavěn v severovýchodním cípu města, jeho hlavním cílem bylo chránit ho v místě, kde neexistovaly prvky přirozené ochrany. Svému původnímu účelu sloužil krátce. Již během husitských válek byl pustý a jako takový jej v roce 1499 Vladislav II. Jagellonský daroval městu. To jej přestavělo na byty a skladovací prostory. Další adaptace následovaly po požáru, k němuž došlo v roce 1655. Ve třetí čtvrtině 18. století se do hradu stěhuje pokratický pivovar. Při této příležitosti byl opět radikálně přestavěn. Právě z této doby se dochovalo uspořádání interiéru. Ten je v přízemí rozdělen na čtyři části. Prostory v západní části jsou zaklenuty valenými klenbami s pětibokými výsečemi, severovýchodní část je zaklenuta valenou klenbou s pasy a jihovýchodní část valenou klenbou s trojbokou výsečí. Podobně bylo uspořádáno i první patro, kde však byly klenby v druhé polovině minulého století strženy. Zaznamenány jsou ještě na plánech stavebněhistorického průzkumu. Pod objektem se dále nachází sklepní prostory (opět valeně klenuté), přístupné po dlouhém schodišti uzavřeném pravděpodobně dodatečně osazeným gotickým portálem. Nejpozději v rámci barokních „pivovarských“ adaptací byl celý prostor přepatrován a otevřen novými okenními a dveřními otvory. Z původního středověkého sídla se dodnes dochovala část obvodových zdí, prostor poničené kaple, patrně některá ostění, gotický portál ve sklepě a torzo gotického ústupkového portálu v jižní stěně. Poslední rekonstrukce objektu proběhla v 80. letech 20. století. Spočívala ve stavbě nové, převýšené sedlové střechy, navýšení hmoty o zhruba metr vysoký železobetonový věnec, stržení barokních kleneb v patře, osazení nových ostění, zazdění stávajících vstupů a v realizaci nových, cementových omítek na severním a východním průčelí