kostel sv. Jakuba Většího

Areál kostela sv. Jakuba Většího je situován zhruba ve střední části obce Dolní Lánov, na mírně vyvýšeném návrší nad pravým břehem řeky Malé Labe (Kleine Elbe). Hřbitovní okrsek se sakrální stavbou je umístěn při západním okraji obce, svým založením charakteristické lanové vsi. Je přístupný po obecní komunikaci stoupající z údolí směrem na zmíněné kostelní návrší. V bezprostřední blízkosti hřbitovního areálu se nachází pouze komplex budov bývalé fary z počátku 20. století. Objekt fary, který je v současnosti využíván jako obytný dům, je spolu s přilehlými hospodářskými budovami situován na severovýchodě. Na východní straně od hřbitovní zdi se dochovaly pouze ruiny bývalé farní školy, která, dle dochovaných historických fotografií, měla podobu roubené lidové architektury. Hranice pozemkové parcely hřbitovního areálu vymezuje zděná ohradní zeď zbudovaná na nepravidelném oválném půdorysu. Přístup do areálu zajišťuje jednak monumentální vstupní brána umístěná na východě a dále dva menší vstupy, které jsou situovány v severovýchodním úseku ohradní zdi. Ve středu kamenného pískovcového překladu jednoho z nich je vysekán reliéfní nápis s datací, provedený kapitálou v následujícím znění „ANNO 1713. DEN 3 AVGVSTI“. Prostor kostelního areálu je nadále využíván jako pohřebiště. Skládá se jednak ze starého hřbitova v bezprostřední blízkosti objektu kostela a dále hřbitova nového, který se rozprostírá především na západní straně. Obě části jsou od sebe odděleny kamennou ohradní zdí. Stará ohradní zeď je vystavěna ze smíšeného zdiva, s dominantním podílem pískovcových kvádrů různé velikosti a hrubě opracovaných žulových valounů. Zeď, ohraničující plochu nového hřbitova, je novodobá, zhotovená z keramických tvarovek a členěná pilířky z betonových tvárnic. Linie staré ohradní zdi je na jižní straně, v důsledku vyrovnání svažitého terénu, uspořádána stupňovitě. Na povrchu zdiva jsou ve fragmentech dochovány degradované hrubozrnné vápenné omítky. Svrchní krycí desky jsou na západní, severozápadní a části severní strany zdi kamenné, zhotovené z červeného arkózového pískovce. Jižní strana je pokryta z velké části kamenem, s úsekem doplněným cihlami. Strana severovýchodní je opatřena novodobými náhražkami z litého betonu. Po vnitřním obvodu zdi jsou osazeny kamenné kaple fragmentárně dochovaného cyklu Zastavení křížové cesty z druhé poloviny 19. století. Do hmoty ohradní zdi na severozápadní straně je zapuštěna novodobá cihelná, hladce omítaná přístavba márnice, vystavěná v historizujícím stylu v závěru devatenáctého či na počátku dvacátého století. Vstupní brána na východní straně je založena na obdélném půdoryse. Objekt je vystavěn z kamenných pískovcových bloků a v celém rozsahu omítnut novodobou cementovou omítkou. Zdivo je v horních partiích završeno dřevěnou vyžlabenou korunní římsou, na níž dále dosedá krov a střecha mansardového typu, opatřená střešní krytinou z plechových šablon. Vstupní otvor s půlkruhovým záklenkem je v horních partiích po obvodu vyzděn strojově opracovanými pískovcovými kvádry, ponechanými v přírodním kameni bez povrchových úprav. Na severní straně záklenku je na jednom z kvádrů vysekán letopočet „1656“. Na protější straně je pak umístěn letopočet „1932“, který odkazuje na renovaci. Výrazným kamenickým detailem východního průčelí je pískovcová deska se zobrazením ukřižovaného Ježíše Krista, osazená v líci zdiva nad vstupním otvorem. V horních partiích průčelí se dále nachází ve štuku provedený rovnoramenný kříž templářského typu. Průchod je sklenut valeně. Po pravé a levé straně průchodu jsou ve štukových rámech osazeny kamenné granitové memoriální desky, na nichž jsou uvedena jména válečných obětí farnosti Dolní Lánov v letech 1914-1918. Kapličky Zastavení křížové cesty jsou zhotoveny z červeného pískovce, jejich celková výška je 180 cm, dřík kapličky uprostřed s vpadlou nikou o rozměru 65 x 35 cm o hloubce 15 cm. Trojúhelné hlavice mají výšku 55 cm, uprostřed s rytou římskou číslicí a textem.