Kostel sv. Václava se hřbitovem - doklad pozdně barokní iluzivní dispozice. Dnešní kostel byl vystavěný na místě gotického kostela v letech 1747 - 1752 Alselmem Luragem a zednickým polírem Janem Jiřím Gumpertem,(Jumbertem), dále uváděn Jakub Mypausky nebo pražský zedník František Rosenkrantz. . Stavba stojí uprostřed obce na uměle vybudované terase, která je od okolí oddělena vysokou stěnou obloženou zvnějšku většími nepravidelnými pískovcovými kvádry. Stěna pokračuje i nad vyvýšeným terénem a tvoří hřbitovní zeď založenou na úrovni hřbitova na řadě velkých pravidelně tesaných pískovcových kvádrů. Na hmotu hřbitovní zdi navazovaly v nárožích čtyři hřbitovní kaple. Dvě kaple před západní průčelím (západní a východní) se zachovaly dodnes), další dvě kaple zanikly po r. 1835. Uprostřed mezi kaplemi je hlavní vstup na hřbitov a ke kostelu. Uprostřed hřbitova stojí kostel sv. Václava, jednolodní stavba opatřená na jihu mohutným konvexně vypjatým průčelím akcentovaným ve středu věží. Vstupní partie je trojosá doplněná v bočních osách nikami se sochami světců. Ve střední ose je přízemí se vstupním portálem završeným schlikovským a kolowratským erbem, nad ním v trojúhelném tympanonu zasazen reliéf Staroboleslavského paládia se dvěma klanícími se anděly. Za hlavním průčelím je ve středu situován prostor podvěží, na který navazuje na východě místnost dříve pro instalaci Božího hrobu, na západě točité schodiště vedoucí na kruchtu. Interiér lodi a presbytáře člení pilastry, které mezi poli klenby nahrazují přízední pilíře s kompozitními hlavicemi. Stěny presbytáře i lodi jsou prolomeny okny završenými segmentem. Klenby lodi a presbytáře zdobeny jednoduchými štukaturami v podobě lizén doplněných rokajovými prvky. Rampa před kostelem sv. Václava ve Veliši vznikla při pozdně barokní výstavbě chrámu mezi léty 1748-1753. Mezi dochovanými kaplemi se nachází sochařská galerie, která lemuje přímé schodiště vedoucí od vstupu do areálu ke vstupu do kostela. Ke stavbě a výzdobě kostelního areálu se zachoval unikátní souhrnný účet, který vyvrací tvrzení velišské farní kroniky, že sochy zpracoval kameník Kříž z Tuře. Mezi informacemi o platbách najdeme totiž odměnu pro sochaře Martina Krupku, který kromě bočních oltářů kostela sv. Václava v r. 1753 pracoval i na „6 sochách svatých českých patronů” pro galerii před kostelem. Mimo určení autorství souboru soch je důležitý také údaj, koho mají sochy (mnohdy bez výraznějších atributů) představovat. Při pohledu od kostela sv. Václava směrem ke komunikaci (budově obecního úřadu) je identifikace soch následující: vlevo nejblíže ke kostelu sv. Ivan, za ním sv. Damián, u vstupní brány sv. Metoděj. Vpravo od kostela sv. Benedikt (?), za ním sv. Kosma, nejdále od kostela u brány sv. Cyril. Sochařská díla Martina Krupky - Anděla a Žehnajícího Krista, bychom našli i na vrcholech střech hřbitovních kaplí. Vzhledem k tomu, že sochy nebyly pro měření a bližší průzkum dostupné, byly dokumentovány značně poničené iluzivní malby oltářů na stěnách interiérech kaplí. Podle vyúčtování byl jejich autorem malíř Johann Wagenknecht z Jičína, který za svou práci dostal zaplaceno v roce 1754.