hlavní provozní budova

Výrazná dominanta situovaná při křižovatce Nádražní a Hrádecké ulice. Rozlehlý čtyřpodlažní objekt na obdélném půdorysu s podélnou osou probíhající přibližně ve směru V-Z, krytý plochou střechou. Jižní široké průčelí se obrací do bývalé zahrady, při severním dvorním průčelí se napojuje dvojice zděných křídel - východní křídlo, zvané švédské a západní křídlo, nazývané „panský“. Při východním průčelí navazuje nižší patrová správní budova čp. 166. Hlavní objekt provozní budovy je etážovou stavbou, tvořenou dvěma částmi, v interiéru propojenými, postavenými ve dvou odlišných časových etapách – východní část realizována podle projektu sušického stavitele Franze Lenka z roku 1913, západní část byla připojena v roce 1951 podle návrhu architekta a stavitele Karla Houry z roku 1947. Starší část provozní budovy zaujímá východní polovinu objektu. Fasády člení v úrovni 2. a 3. podlaží lisénové rámy, spočívající na průběžné podokenní římse oken 2.podlaží a rozdělující podélné fasády objektu na 7 vpadlých trojosých polí. Lisénové rámy doplňuje v horní části motiv zubořezu. Čtvrté podlaží je výsledkem mladší úpravy, je odděleno výrazně vysazenou širokou kordonovou římsou a rozděleno pilastry s profilovanými hlavicemi na sedm trojosých polí. Pilastry průběžně navazují na lisény spodních pater a prostupují profilovanou korunní římsou. Na dvorním průčelí jsou dochována původní vysoká obdélná okna se segmentovými záklenky, členěná do drobných obdélných tabulek; v jižním průčelí již byla původní okna nahrazena novodobými obdélnými okny. V severovýchodním nároží vložena hranolová výtahová věž. Nosná konstrukce tvořena řadami nýtovaných sloupů, kterými jsou provlečeny masivní válcované nosníky průřezu „I“ – průvlaky. Sloupy a průvlaky spoluutvářejí podélné nosné rámy. Stropy vytvořeny válcovanými nosníky průřezu „I“, kolmo orientovanými na průvlaky. Mezi nosníky jsou železobetonové výplně s okosenými náběhy při ocelových nosnících. Obvodový plášť stavby z cihelného zdiva, omítky tvrdé. Strop posledního patra dřevěný trámový, podhledy patrně z dřevovláknitých desek. Střecha pokryta lepenkou, atiky oplechované. Mladší část, postavená podle projektové dokumentace z roku 1947, tvoří západní polovinu objektu. Rozlehlý objekt na obdélném půdorysu o čtyřech podlažích a 8 x 3 okenních osách, v interiéru propojený s navazující východní starší částí. Při severozápadním nároží se připojuje menší severní křídlo, obsahující prostor hlavního schodiště a hygienická zařízení. K západnímu průčelí přiléhá drobný přízemní přístavek s plochou střechou. Fasády horizontálně člení dvojice průběžných kordonových říms (mezi 1. a 2., 3. a 4. podlažím), mezi nimi v úrovni 2. a 3. podlaží probíhají jednoduché lisény, oddělující jednotlivé okenní osy – v každé trojice sdružených oken. V jihozápadním nároží je v úrovni 4. podlaží umístěna otevřená terasa s trubkovým zábradlím. Původní okna jsou rozměrná obdélná, dělená do sítě drobných tabulek (s výjimkou nových oken ve 3. a 4. podlaží v jižním a západním průčelí). V severozápadním nároží umístěna hranolová výtahová věž. Monolitická železobetonová konstrukce, jejíž hlavní nosný systém je tvořen příčnými rámy, vytvořenými čtyřmi řadami masivních hranolových sloupů, nesoucích masivní příčné průvlaky, na které jsou kolmo orientovaná žebra železobetonové stropní desky. Krajní sloupy nosného skeletu se spolupodílejí na členění fasády. Mezi sloupy a deskami stropů jsou vyzdívky s velkými mírně podélnými obdélnými okenními otvory. Jednotlivá podlaží tovární haly propojují dvě schodiště. První dvouramenné je umístěno při nároží v severovýchodní části dispozice, druhé reprezentativnější se nachází v severozápadním drobném křídle (dvouramenné s kovovým trubkovým zábradlím, osvětlené rozměrnými skleněnými výplněmi z luxfer).