Náhrobek Františka Antonína Meissnera v podobě nízkého pískovcového jetelového kříže je sekundárně vsazený do západní hřbitovní zdi. U paty kříže je zobrazen reliéf okřídlených přesýpacích hodin, který značí prchavost času, ve středu mezi břevny kříže se nachází medailon s vyobrazením klečící mužské figury a Panny Marie Bozkovské vznášející se na oblaku. Nápis je vtesán na dříku i ramenech kříže. Nápis zní: + / Léta . Panie / 1.7.5.8 / dne . 5. = / FEBRVAR // Usnul w [Panu]/ Slowutnj a Op / atrnj Muž Pan / Wáczlaw Maisn / er messtian a Sa / used Turnowski // Gakož tuto / consultor a / starostliwi / dobrodinec / Bratrstwa / Sateho Ru / zencze Ma / gicze Weku / Sweho 82 / [Leth] tuto / Prj tomto / Chramu / Panie w p / okogi Swa / [tem] odpocz / [---] [Amen]. rozměr náhrobku: 155 x 73cm výška a druhy písma: fraktura - 2 cm, kapitála - 2 cm, humanistická minuskula – 2 cm. Václav Antonín Meissner, turnovský měšťan, člen městské rady a později i primas, je autorem pamětí, zachycujících dějiny města v letech 1538-1744, z nichž částečně vycházel Justin V. Prášek při komponování své sporné práce Dějiny města Turnova nad Jizerou v Boleslavště. Meissner byl původem Němec, studoval na kosmonoském gymnáziu a v Turnově žil převážně v domě čp. 304 (dnes Dvořákova ul.). Významně se účastnil v r. 1736 jako vrchnostenský aktuár založení Arcibratrstva Svatého Růžence. Původní umístění náhrobku a doba jeho přemístění jsou zatím neznámé, pravděpodobně k němu došlo při výstavbě nového kostela Narození Panny Marie v polovině 19. století. V té době byl také starý hřbitov nahrazen novým.