1) chlévy 2) kolny 3) stáje 4) býv. lihovar 5) úřednická budova 6) drobné hospodářské budovy 7) stodůlka 8) barokní stodola nového klášterního dvora - mimo území NKP Rozsáhlý areál hospodářského dvora severozápadně od prelatury sestává z chlévů, kolny, stájí, býv. lihovaru, úřednické budovy, drobných hospodářských budov, stodůlky a barokní stodoly. Velký hospodářský komplex se třemi podélnými objekty, budovy obklopují dvory pohledově otevřené směrem k prelatuře a na západě uzavřené budovou bývalého lihovaru. Hospodářský dvorec stával na území kláštera od jeho založení, stavba z přelomu 12. a 13. stol. V období gotiky rozšířeno. Za husitských válek dvůr pobořen. Výrazná přeměna započala od 17. stol. Opat Ondřej Troyer (1681-1699) zahájil modernizaci hospodářského dvora podle barokních provozních požadavků. V Troyerově díle pokračoval jeho nástupce Eugen Tyttl (1699-1738) a posléze opat Celestin Stoy (1738-1748). K poslední úpravě ze strany cisterciáků před zrušením kláštera došlo za opata Fortunata Hartmanna (1755-1779) v r. 1762. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. v r. 1785 byly objekty udržovány, stejně tak i za kancléře Metternicha, který panství koupil v roce 1824.